Nový pohled na zrod Měsíce: V jeho DNA je zastoupena Země a dávná Theia

Teorie o vzniku Měsíce, jako následku obří kolize „Prazemě“ s jiným, podobně velkým tělesem, se datuje již do 70. let minulého století. Přestože se zpočátku jevila jako příliš fantaskní, pozdější důkazy ji podpořily. Podle této teorie se s předchůdkyní dnešní Země srazila planeta pojmenovaná jako Theia. 

Pro Theiu měla tato srážka zcela devastující účinek – většinu její hmoty „převzala“ Země a ze zbytků zachycených gravitací se vytvořil žhavý prstenec, z něhož se později zrodil náš Měsíc. Událost se měla stát zhruba před 4,5 miliardami let, tedy v době, kdy předchůdkyně dnešní Země měla asi 100 milionů let.

Otisky prstů a testy DNA

V roce 2014 tuto teorii zpochybnili němečtí vědci, kteří poukazovali na různý poměr izotopů kyslíku na Zemi na Měsíci. Nový výzkum ale ukazuje pravý opak. Podle vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles jsou poměry izotopů kyslíku na Zemi a Měsíci k nerozeznání. Ukázal to nejnovější rozbor měsíčních kamenů přivezených v rámci misí Apollo 12, 15 a 17 a jejich porovnání s horninami z Havaje a Arizony.

Podle vědců je také nepravděpodobné, že by Měsíc byl ukován výhradně (nebo převážně) z trosek Thei. V takovém případě by musel být poměr kyslíkových izotopů na obou objektech alespoň z části různý. Dokonalá shoda ale ukazuje, že hmota Thei se po nárazu do „Prazemě“ důkladně promíchala a teprve poté došlo k jejímu odmrštění a následnému vzniku Měsíce. Srážka obou těles tak podle vědců musela být v podstatě čelní a nikoliv částečná, jak se dříve spekulovalo. V měsíční DNA je podle vědců zastoupena Země minimálně stejným způsobem, jako dávná Theia.