Novou zbraní proti komárům by se mohly stát geneticky upravené bakterie
Běžné kožní bakterie produkují látku, která přitahuje komáry. Vědci proto tyto bakterie upravili tak, aby byly pro komáry méně atraktivní. První výsledky vypadají slibně.
Komáři na první pohled nevypadají nijak zvlášť nebezpečně. Ve skutečnosti jde ale o zabijáky, kteří mají každoročně na svědomí miliony mrtvých. Malárie, horečka dengue, západonilská horečka, žlutá zimnice, zika nebo třeba chikungunya – to je výčet nemocí přenášených tímto nenápadným hmyzem. Boj s komáry je přitom obtížný a dosavadní výsledky ukazují, že šance lidstva na vítězství v tomto boji nejsou příliš velké.
Americký výzkumný tým nově navrhuje přizvat do boje proti komárům geneticky upravené bakterie. Konkrétně jde o mikroby Staphylococcus epidermidis a Corynebacterium amycolatum, běžné obyvatele kůže, kteří produkují jednu z variant kyseliny mléčné. Shodou okolností jde o látku, která nesmírně přitahuje komáry.
Vědci upravili zmíněné bakterie pomocí genetického editoru tak, aby tuto kyselinu nevyráběly. Následné experimenty na myších ukázaly, že zájem komárů je v porovnání s normálními bakteriemi o zhruba 60 procent menší. Výzkum amerického týmu nedávno zveřejnil odborný časopis PNAS Nexus.
Při aplikaci geneticky upravených bakterií trvá asi tři dny než „bakteriální repelent“ začne zabírat. Jakmile k tomu ale dojde, ochrana před komáry vydrží zhruba 11 dnů. To je dost dlouhá doba. Jde o mnohem delší ochranu, než jakou poskytuje dnes nejpoužívanější chemická složka repelentů diethyltoluamid (DEET). Pokud se nová metoda osvědčí u lidí, mohla by v budoucnu pomoci v oblastech zamořených komáry přenášejícími nebezpečné choroby.
