Noční obloha v únoru: Setkání planet i průzkum vzdáleného vesmíru
Únorová noční obloha bude alespoň co se planet týče poměrně skoupá. Závěr února ale nabídne zajímavé setkání Měsíce, Jupitera, Saturnu, Venuše a jasné hvězdy Antares
Únorová noční obloha bude alespoň co se planet týče poměrně skoupá. Bez pořádného dalekohledu na ní totiž bude k vidění pouze jediná planeta – Mars, pozvolna se přesouvající ze souhvězdí Ryb do Berana. Merkur bude viditelný od poloviny února jen zvečera nízko nad západem, Venuše zase ráno nad východem. Ve stejnou dobu ale nad jihovýchodem bude možné spatřit Jupiter a Saturn. Na Uran si pozorovatelé počkají k večeru, kdy se vyhoupne na jihozápadě a Neptun nebude viditelný vůbec.
Vzhůru za hvězdokupami
Majitelé dalekohledů si ale mohou udělat výlet za méně jasnými objekty zimního nebe. Pro pozorovatele s triedry se nabízí třeba hezká otevřená hvězdokupa M35 (NGC 2168) ze souhvězdí Blíženců, která je na hranici viditelnosti očima. V polovině 18. století ji nezávisle na sobě objevili dva astronomové: Švýcar Jean-Philippe Loys de Chéseaux si jí všiml již v roce 1745, během následujících pěti let ji však nejspíš zaregistroval také anglický lékař a přírodozpytec John Bevis. Objevuje se totiž v jeho hvězdném katalogu Uranographia Britannica z roku 1750.
Při hledání M35 začněte u nápadné hvězdy Éta Geminorum. Od ní se vydejte do úhlové vzdálenosti 2,3° severozápadním směrem a M35 se objeví v zorném poli vašeho přístroje. V dalekohledu bude už při menších zvětšeních vypadat jako hustá okrouhlá skupina hvězd o úhlovém průměru 0,5°. Při troše trpělivosti byste v ní napočítali asi 120 stálic šesté až třinácté hvězdné velikosti, celkem jich však obsahuje přinejmenším čtyřnásobek.
V úhlové vzdálenosti pouhých 25′ jihozápadně od centra M35 narazíte na další, ovšem o poznání menší otevřenou hvězdokupu NGC 2158, s jasností 8,6 mag. Několik desítek jejích nejnápadnějších stálic však zahlédnete teprve ve větších přístrojích, při použití přibližně stonásobného zvětšení.
Přestože se M35 a NGC 2158 nacházejí na nebi velice blízko u sebe, ve skutečnosti mnoho společného nemají. První zmíněnou od nás dělí téměř čtyři tisíce světelných roků a vznikla zhruba před 150–200 miliony lety. Kompaktní NGC 2158 je oproti ní mnohem starší i vzdálenější: Existuje přibližně dvě miliardy roků a světlo z ní k nám putuje asi 11 tisíc let. Není přitom vyloučeno, že představuje pojítko mezi mladými a neuspořádanými otevřenými hvězdokupami a velmi starými a hustými kulovými hvězdokupami.
Zajímavé setkání bude k vidění na konci února - konkrétně 27. a 28. února. Na na ranním nebi nad jihovýchodem se postupně objeví seskupení Měsíce, Jupitera, Saturnu, Venuše a jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. února | 7 h 22 min | 16 h 39 min |
| 15. února | 7 h 00 min | 17 h 03 min |
| 28. února | 6 h 35 min | 17 h 24 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vodnáře, 19. února v 0:04 SEČ vstoupí do znamení Ryb.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Nov | 4. února | 7 h 13 min | 16 h 20 min |
| První čtvrt | 12. února | 10 h 24 min | 0 h 00 min |
| Úplněk | 19. února | 16 h 59 min | 6 h 58 min |
| Poslední čtvrt | 26. února | 0 h 46 min | 10 h 17 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný od poloviny února zvečera nízko nad západem
- Venuše – viditelná ráno nad východem
- Mars – viditelný v první polovině noci
- Jupiter – viditelný ráno nad jihovýchodem
- Saturn – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
- Uran – pozorovatelný večer vysoko nad jihozápadem
- Neptun – nepozorovatelný
Úkazy na nebi
- 2. února – zákryt Saturnu Měsícem na ranní obloze velmi nízko nad jihovýchodem; začátek zákrytu v 6:47 SEČ při levém středním okraji Měsíce, konec v 7:40 SEČ při pravém horním okraji
- 10. února – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerní obloze
- 13. února – setkání Marsu a Uranu na večerním nebi; Uran se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1° severně od Marsu a bude pozorovatelný pouze dalekohledem
- 13. února – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 3°)
- 18. února – setkání Venuše a Saturnu na ranním nebi nízko nad jihovýchodem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1°)
- 19. února – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na večerní obloze nad východem
- 27. února – Merkur v největší východní elongaci, v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce
- 27. a 28. února – seskupení Měsíce, Jupitera, Saturnu, Venuše a jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranním nebi nad jihovýchodem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
