Noční obloha v srpnu: Nebe plné Perseid a říše rozeklaných mlhovin
Mezi nejzajímavější události srpnového nebe bude patřit maximum meteorického roje Perseid, které letos připadá na 12. srpna. K vidění bude ale i zákryt Saturnu Měsícem a zajímavou podívanou slibuje i souhvězdí Střelce.
Mezi nejzajímavější události srpnového nebe bude patřit maximum meteorického roje Perseid, které letos připadá na 12. srpna. V tento den vstoupí Země na své cestě kolem Slunce do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska zamíří přímo k Zemi a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor. Meteory vypadají jako světlé body prolétající ve zlomcích sekundy křížem krážem oblohou, často s nápadnou světlou stopou. S pomalými družicemi či poblikávajícími letadly si je tudíž rozhodně nespletete.
Slzy svatého Vavřince
V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je pak sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“. A to především kolem 10. srpna, kdy se vzpomíná na svatého Vavřince.
Odtud název „Slzy svatého Vavřince“. Tento italský mučedník byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem. Od té doby prý padají z nebe jeho třpytivé slzy.
Do hlubin Laguny…
Z planet Sluneční soustavy budou k vidění Venuše (večer nad západem), Jupiter i Saturn po celou noc a Uran s Neptunen ve druhé polovině noci. Planety Merkur a Mars jsou během srpna bohužel nepozorovatelné.
Pokud se vám naskytnou výborné pozorovací podmínky daleko od všech rušivých zdrojů světla, můžete se během horkých srpnových nocí postupně ponořit do říše rozeklaných mlhovin. A protože je léto, tak kde jinde než v souhvězdí Střelce, jímž procházejí nejhustší části Mléčné dráhy? Zadíváte-li se uvedeným směrem, budete hledět vstříc skrytému jádru naší Galaxie, které od nás dělí asi 26 tisíc světelných roků.
Ze všeho nejdřív prozkoumejte Lagunu neboli M8, jednu z nejhezčích emisních mlhovin, jaké tuzemská noční obloha nabízí. Na světlém letním nebi ji spatříte i pouhýma očima, přičemž se bude podobat jasnému „útržku“ Mléčné dráhy. Z něj se pak při pozornějším pohledu vyklube oválná skvrna s jasností asi 4,5 mag a s úhlovým průměrem přibližně 1°. Najdete ji snadno: Stačí se od hvězdy třetí velikosti Gama Sagittarii vydat 6° na sever mezi stálice 1 a 4 Sagittarii, dosahující zhruba 5 mag.
A jak vypadá Laguna v dalekohledu? První pohled přinese překvapení v podobě otevřené hvězdokupy NGC 6530, jež s ní úzce souvisí. Laguna totiž představuje obří molekulové mračno, místo vzniku nových stálic včetně těch, jež utvářejí právě NGC 6530. Zmíněná hvězdokupa se v menším přístroji jeví znatelně protáhlá, s jasným středem, a při jejím severozápadním okraji září hvězda šesté velikosti 9 Sagittarii. Větší dalekohledy pak v útvaru s jasností 5 mag a s úhlovým průměrem asi 14′ rozliší zhruba tři tucty stálic osmé až desáté velikosti.
Samotnou Lagunu lépe ukáže teprve větší přístroj, ideálně obří binokulár: M8 totiž dosahuje úhlových rozměrů zhruba 1,5° × 0,6°. Její nejnápadnější část se rozkládá jihozápadně od již zmíněné 9 Sagittarii a má průměr asi 10′. Přesunete-li se z uvedeného mlhavého fragmentu směrem na jihovýchod, vystřídá zářící plyn temná proluka, díky níž dostala M8 označení Laguna. Za ní pak následuje druhá část zářící mlhoviny, ovšem méně zřetelná. Vine se od severovýchodu na jihozápad a její okraj zasahuje až k otevřené hvězdokupě NGC 6530.
Trojitý Trifid
Další, neméně slavná mlhovina se rozkládá jen kousek od Laguny a má s ní mnoho společného. Podobně jako M8 ji protínají pásy temných prachových mlhovin, a to natolik výrazně, že si vysloužila pojmenování Trifid alias M20. Ve větších dalekohledech se totiž jeví jako trojklanná – zkrátka složená ze tří samostatných dílů. Naleznete ji přitom vcelku snadno.
Od stálice páté velikosti 7 Sagittarii při západním okraji Laguny postupujte 1,3° na sever a poté se pozorně dívejte: Uprostřed zorného pole by se měla objevit těsná dvojice hvězdiček osmé velikosti a v tu chvíli budete hledět do jižní části Trifidu, odkud se radiálně rozbíhají neprůhledné pásy tmavých prachových mračen. Leží mezi námi a mlhovinou, přičemž ji poměrně symetricky dělí na tři klínovité části. Abyste je však spatřili zřetelněji, budete potřebovat dalekohled s objektivem o průměru alespoň 20 cm. Ve větších přístrojích začne být patrný ještě další temný filament, a ze tří jasných mlhavých segmentů se tak stanou čtyři. Dohromady na nebi zaujímají plochu o průměru asi 0,3°.
M20 sestává z jasných emisních mlhovin a ze severu k ní přiléhá mnohem méně nápadná mlhovina prachová, kterou se rovněž můžete pokusit s velkým dalekohledem najít. Nejprve vyhledejte osamělou stálici sedmé velikosti, jež se nachází v úhlové vzdálenosti jen 8′ od zmíněné těsné dvojice hvězdiček v centru Trifidu. Pokud okolo ní spatříte nezřetelný difuzní závoj, budete na stopě oné prachové mlhoviny.
Východy a západy Slunce
Datum | Východ | Západ |
1. srpna | 5 h 24 min | 20 h 23 min |
15. srpna | 5 h 43 min | 19 h 59 min |
31. srpna | 6 h 06 min | 19 h 28 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Lva, 22. srpna vstupuje Slunce do znamení Panny.
Fáze, východy a západy Měsíce
Fáze | Datum | Východ | Západ |
Nov | 4. srpna | 4 h 48 min | 20 h 51 min |
První čtvrt | 12. srpna | 14 h 09 min | 22 h 45 min |
Úplněk | 19. srpna | 20h 12 min | 4 h 43 min |
Poslední čtvrt | 26. srpna | 22 h 34 min | 14 h 53 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – nepozorovatelná
- Mars – viditelný v druhé polovině noci
- Jupiter – viditelný v druhé polovině noci
- Saturn – viditelný téměř celou noc kromě večera
- Uran – viditelný v druhé polovině noci
- Neptun – viditelný téměř celou noc kromě večera
Zajímavé úkazy v srpnu 2024
- 4. srpna – setkání Marsu a Aldebaranu z Býka (5°) ve druhé polovině noci nad východem; asi 6° směrem na východ pozorovatelný i Jupiter
- 9. a 10. srpna – srpek Měsíce poblíž Spicy s Panny na večerní obloze nízko nad jihozápadem
- 12. srpna – pravděpodobně v odpoledních hodinách nastane maximum činnosti meteorického roje Perseid; meteory se proto vyplatí sledovat 12. 8. ráno anebo v noci z 12. na 13. 8.
- 13. a 14. srpna – dorůstající Měsíc poblíž Antara ze Štíra na večerním nebi nad jihozápadem
- 15. srpna – setkání Marsu a Jupitera (0,3°) na ranní obloze; zhruba 8° směrem na jihozápad pozorovatelný i Aldebaran a 17° na západ pak Plejády
- 20. srpna – setkání téměř úplňkového Měsíce a Saturnu na nočním nebi; nejblíž (0,3°) si budou za svítání 21. 8. nad jihozápadem; následně se na denní obloze odehraje zákryt Saturnu Měsícem: začátek úkazu v 5:35 SELČ u levého horního okraje Měsíce, konec v 6:33 SELČ u pravého dolního okraje
- 26. srpna – na ranní obloze vysoko nad východem projde Měsíc v poslední čtvrti přes Plejády z Býka: v jejich těsné blízkosti se ocitne zhruba ve 4:00 SELČ, načež bude hvězdokupou procházet až do východu Slunce v 6:00 SELČ; poblíž bude pozorovatelný také Uran a níž nad obzorem směrem na jihovýchod i nápadný Aldebaran, Jupiter a Mars
- 27. a 28. srpna – seskupení ubývajícího Měsíce, Marsu, Jupitera a Plejád i Aldebaranu z Býka ve druhé polovině noci: 27. 8. Měsíc asi 8° od Jupitera, 28. 8. asi 4,5° od Marsu
- 30. srpna – úzký srpek Měsíce poblíž Polluxe z Blíženců na ranním nebi
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.