Noční obloha v listopadu: Stínohra na Jupiteru a vzdálený Uran s Neptunem

Na listopadové noční, a v jednom případě dokonce i denní obloze budou hrát významnou roli planety a úkazy s nimi spojené. Na podvečerním nebi upoutá pozornost zejména Jupiter v Beranovi a Saturn ve Vodnáři. Druhému zmíněnému bude vyhrazena jen první polovina noci, na jejímž konci zmizí za jihozápadním horizontem, zatímco Jupiter zůstane pozorovatelný po celou noc: 3. listopadu se totiž dostává do opozice se Sluncem. Vychází tudíž v okamžiku, kdy naše denní hvězda zapadá, a sám se naopak skryje za obzorem až s jejím východem.

Stíny na Jupiteru

Na Jupiter se zkuste zaměřit například 6. listopadu mezi 23:30 a 1:30 SEČ, 15. listopadu mezi 20:00 a 22:00 nebo 17. listopadu mezi 23:15 a 0:30, kdy kotouček planety ozdobí stíny vrhané jejími měsíci. V prvních dvou případech půjde o Io, ve třetím o Ganymed, a jejich spatření si vyžádá dalekohled s objektivem o průměru alespoň 10 cm i dobrý seeing – tedy klidný obraz nepoznamenaný chvějícím se vzduchem.

Stíny průvodců plynného obra budou vypadat jako droboučké tmavě šedé skvrnky o úhlovém průměru jen 1″, putující v rámci 1–2 hodin napříč jeho kotoučem od východu k západu. Velký dalekohled s objektivem o průměru 20 cm a víc vám pak umožní spatřit i samotné měsíce: Na zářivém planetárním disku hledejte víceméně bodová světlá zjasnění s uhlovými rozměry odpovídajícími stínům.

Přechody neboli tranzity Jupiterových měsíců a jejich stínů se pravidelně opakují, přičemž občas jich lze zahlédnout i několik současně. Kromě toho je možné pozorovat také zákryty průvodců planetou nebo jejich vstupy a výstupy ze stínu, který obr vrhá do prostoru. Ve výjimečných případech dochází rovněž ke vzájemným zákrytům měsíců a k jejich zatměním. Zmíněných úkazů se v listopadu odehraje celá řada: Půjde zejména o nejrůznější tranzity a vstupy či výstupy souputníků z Jupiterova stínu. Kdy nastanou a jak budou vypadat, zjistíte z počítačových planetárií nebo online kalkulátorů, které je obvykle umějí i předpovědět.

Uran v Beranovi

Druhé planetární opozice se dočkáme 13. listopadu. Tehdy se v mimořádném postavení vůči Slunci ocitne Uran, který stejně jako Jupiter naleznete v Beranovi. Jde o planetu na hranici viditelnosti pouhýma očima, proto bude mnohem jistější si k jejímu pozorování vzít alespoň triedr na stativu. Cestu zahajte u hvězdy 41 Arietis, viditelné s 3,6 mag pouhýma očima. Od ní zamiřte 9° na jihovýchod, kde narazíte na slabší, ale stále postřehnutelnou Deltu Arietis s 4,3 mag. Uran pak najdete asi 2° jihovýchodně od ní, přičemž přesnou polohu vyčtete z podrobné vyhledávací mapy.

Planeta bude vypadat jako lehce nazelenalá hvězdička s jasností 5,6 mag. Víc ukáže až dalekohled s objektivem o průměru nejméně 10 cm a se zvětšením alespoň 100×, v němž se bodový Uran promění v nevelký modrozelený kotouček s úhlovým průměrem 3,8″. Pro srovnání, disk Jupitera se na listopadové obloze jeví asi třináctkrát větší.

Jen pro velké dalekohledy

Pokusit se můžete také o nejvzdálenější planetu Sluneční soustavy, jen musíte pozorování zahájit v první polovině noci, protože Neptun zapadá již brzy ráno. Na hvězdném nebi se vypravte do Ryb: Hledaná oběžnice se skrývá těsně vedle hranice, jež dělí zmíněné souhvězdí od sousedního Vodnáře. Nejsnazší bude začít u dvojice hvězd čtvrté velikosti Ióta a Lambda Piscium, viditelných pouhýma očima. Prodloužíte-li si jejich spojnici o 5° na jih, doputujete ke stálici 20 Piscium s jasností 5,5 mag. Od ní pokračujte 1° na západ k droboučké hvězdě sedmé velikosti a v její blízkosti natrefíte na Neptun. Lepší představu opět poskytne vyhledávací mapa. 

V zorném poli dalekohledu pátrejte po nevýrazné namodralé „hvězdičce“ s jasností 7,7 mag. Neptun od nás dělí již taková vzdálenost, že má jeho kotouček úhlový průměr pouze 2,3″. Rozliší jej tudíž teprve velké přístroje s objektivy o průměru přinejmenším 20 cm a se zvětšením 150–200× nebo i víc, jestliže to dovolí pozorovací podmínky.

Neobvyklé setkání

Venuše, coby poslední a nejzářivější z listopadových planet, vychází jako jitřenka nad jihovýchodní obzor již brzy ráno. Hned na začátku měsíce se přitom přesune ze souhvězdí Lva do Panny, kde se 9. listopadu ocitne ve společnosti úzkého měsíčního srpku čtyři dny před novem. Přesto půjde o pouhou předehru k neobvyklé show, jež se odehraje ještě téhož dne dopoledne. Její pozorování si však vyžádá alespoň malý dalekohled, nejlépe na montáži opatřené hodinovým strojem, který vám umožní sledovat planetu i po východu Slunce.

Zatímco úzký měsíční srpek na denní obloze v podstatě zmizí, Venuši s jasností −4,3 mag uvidíte v dalekohledu snadno i nadále: V menších přístrojích se ukáže pouze jako jiskřivá hvězdička, v těch větších pak coby žlutobílý, jen z půlky osvětlený kotouček. Její fáze bude tudíž připomínat Měsíc v poslední čtvrti. V průběhu dopoledne se k ní potom bude náš souputník na nebi rychle přibližovat, až se planeta zhruba minutu před jedenáctou skryje za jeho levým, zlehka osvětleným okrajem. Za „neviditelným“ měsíčním kotoučem pak setrvá dalších 74 minut, než se 13 minut po poledni opět objeví na modré obloze, tentokrát u pravého okraje zemského průvodce.

Zákryt Venuše Měsícem

Devátého listopadu dopoledne zmizí Venuše z oblohy, ovšem jen dočasně, když ji zakryje ubývající Měsíc. Za jeho levý okraj osvětlený Sluncem se planeta zanoří přibližně v 10:59 a na nebi se znovu ukáže ve 12:13, kdy vystoupí zpoza neosvětlené pravé strany měsíčního disku. Ve větších dalekohledech a při výraznějším zvětšení bude možné pozorovat i fázi planety – její kotouček bude totiž osvětlený přibližně z poloviny (viz vpravo nahoře). Ilustrace znázorňuje pozici Venuše vůči Měsíci asi čtvrt hodiny před zákrytem a čtvrt hodiny po něm. Všechny časové údaje odpovídají SEČ.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Štíra, 22. listopadu v 15:02 SEČ vstupuje do znamení Střelce.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno vysoko nad jihovýchodem
• Mars – nepozorovatelný
• Jupiter – viditelný po celou noc
• Saturn – viditelný v první polovině noci
• Uran – viditelný po celou noc
• Neptun – viditelný v první polovině noci

Zajímavé úkazy v listopadu 2023

• 3. listopadu – Jupiter v opozici se Sluncem
• 3. listopadu – Měsíc poblíž Polluxe z Blíženců
• 7. listopadu – Měsíc poblíž Regula ze Lva na ranní obloze
• 9. listopadu – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranním nebi; nejblíž si budou před rozedněním, vysoko nad jihovýchodem, kdy je bude dělit asi 1,8°
• 9. listopadu – zákryt Venuše ubývajícím Měsícem na denní obloze: začátek jevu v 10:59 SEČ, konec ve 12:13
• 11. listopadu – velmi úzký měsíční srpek poblíž Spicy z Panny na ranním nebi nad jihovýchodem
• 13. listopadu – Uran v opozici se Sluncem
• 17. listopadu – v noci nastává maximum meteorického roje Leonid
• 20. listopadu – setkání dorůstajícího Měsíce a Saturnu (3,3°) v první polovině noci
• 24. a 25. listopadu – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze; nejblíž si budou 25. 11. v ranních hodinách, v okamžiku jejich západu za západní obzor, kdy je bude dělit asi 4,6°
• 26. a 27. listopadu – téměř úplňkový Měsíc poblíž Aldebaranu a Plejád z Býka na nočním nebi
• 30. listopadu – Měsíc poblíž Polluxe z Blíženců na noční obloze

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno