Noční obloha v lednu: Užijte si jedinečný výhled na Mars

Noční nebe a počátku roku rozhodně nenabídne jen hvězdy. Zejména v první půlce noci se na něm totiž objeví i několik nápadných planet. Večer na sebe strhne pozornost zářivá Venuše nad jihozápadem. Budete-li ji sledovat alespoň několik dní, zjistíte, že se rychle vzdaluje od horizontu a přes souhvězdí Vodnáře míří do sousedních Ryb; ocitne se v nich 23. ledna a setrvá tam i po celý únor. Na své cestě hvězdnou oblohou se potká se Saturnem, další planetou usazenou ve Vodnáři. Nejblíž se k sobě dostanou 19. ledna, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost 2,3°.

Po většinu noci bude vidět také Jupiter v souhvězdí Býka a z nebe se vytratí až k ránu. Lednové noci však jednoznačně opanuje Mars, viditelný nejdříve v Býkovi a od 12. ledna v Blížencích. Podstatné je, že 16. ledna dospěje do opozice se Sluncem, takže ho na obloze najdeme přímo naproti naší denní hvězdě. 

Blízko nás

Díky popsanému uspořádání zůstane Mars pozorovatelný po celou noc, ovšem nejen to: 12. ledna jej bude od Země dělit nejmenší vzdálenost v letošním i příštím roce, konkrétně 96,1 milionu kilometrů. Jasnost planety tak vzroste na −1,4 mag a průměr jejího kotoučku dosáhne 14,6″. Uvedená hodnota má sice k maximu daleko (viz Malé a velké opozice), nicméně až do další opozice na jaře roku 2027 se bude situace s Marsem už jen zhoršovat.

Množství detailů, které na jeho kotoučku ukáže dalekohled, bude záležet především na pozorovacích podmínkách, zejména na neklidu atmosféry neboli tzv. seeingu. Každopádně vyčkejte, až planeta vystoupá dostatečně vysoko nad obzor. Okolo letošní opozice bude kulminovat čtvrt hodiny po půlnoci a její výška na nebi dosáhne 65°. 

K ruce si pak vezměte přístroj s objektivem o průměru alespoň 12 cm, přičemž velmi dobrou práci odvedou kvalitní refraktory či dalekohledy konstrukce Maksutov-Cassegrain nebo Schmidt-Cassegrain. Dávají kontrastní obraz, což je žádoucí, protože detaily na marsovském povrchu mají podobu nejrůznějších světlých či tmavých skvrn – obecně označovaných jako albedové útvary. Použít můžete i barevné okulárové filtry, například oranžový, červený či modrý, které konkrétní detaily ještě zvýrazní. 

Afrika vzhůru nohama

Vděčný cíl představují polární čepičky rozkládající se v okolí severního a jižního pólu rudé planety, jelikož se ukážou už v přístroji s objektivem o průměru okolo 70 mm. Vypadají jako drobná, avšak poměrně výrazná zjasnění těsně při okraji oranžového kotoučku a ve větších dalekohledech potom mohou nabýt konkrétnějšího tvaru. Při letošní opozici se k nám Mars naklání severní polokoulí, takže se nabízí dobrý výhled na tamní polární čepičku, zatímco ta jižní se od Země odvrací.

Pátrat můžete i po nejrůznějších tmavších skvrnách, které odpovídají konkrétním částem pouštního povrchu planety. Za všechny lze jmenovat rozsáhlou oblast štítové sopky Syrtis Major severně od rovníku. A pokud se vám podaří rozlišit také tmavé plochy jižně od ní, vyvstane před vámi celek, jenž vzdáleně připomíná africký kontinent obrácený vzhůru nohama. 

A přece se točí!

Za jednu noc v období kolem opozice se Mars pootočí o víc než 200°, teoreticky tudíž máte možnost spatřit až dvě třetiny jeho povrchu. V praxi samozřejmě půjde o výrazně nižší hodnotu, ale pořád bude stačit na to, aby byla rotace Marsu zřejmá – jen je potřeba zachytit nějaký výrazný detail. Tvar albedových útvarů i jejich pozici na planetárním disku si určitě zkuste zakreslit a nezapomeňte si poznačit i přesný čas pozorování. Kresbu pak můžete srovnat s podobou Marsu v některém z počítačových planetárií, například ve zdarma dostupném Stellariu.

Rudou planetu však můžete obdivovat i bez dalekohledu – třeba v noci z 13. na 14. ledna, kdy se ocitne v blízkosti úplňkového měsíčního kotouče. Napříč nocí se proluka mezi nimi postupně zmenší a 14. ledna ráno klesne až na 0,5°. Vzhledem k tomu, že se tato konjunkce odehraje v souhvězdí Blíženců, uvidíte poblíž zářit rovněž jasné stálice Pollux a Castor.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Kozoroha, 19. ledna ve 21:00 SEČ vstupuje do znamení Vodnáře.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – viditelný na začátku ledna ráno těsně nad jihovýchodem
• Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
• Mars –  viditelný po celou noc
• Jupiter – viditelný téměř po celou noc kromě rána
• Saturn – viditelný večer nad jihozápadem až západem
• Uran – viditelný v první polovině noci
• Neptun – viditelný večer nad jihozápadem

Zajímavé úkazy v lednu 2025

• 3. ledna – v noci nastává maximum meteorického roje Kvadrantid
• 3. ledna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše (1,8°) na večerní obloze nad jihozápadem
• 4. ledna – Země nejblíž Slunci v roce 2025, ve vzdálenosti 147,1 milionu kilometrů
• 4. ledna – zákryt Saturnu dorůstajícím Měsícem na večerním nebi; začátek úkazu v 18:37 SEČ u levého horního ne­osvětleného okraje Měsíce, konec v 19:38 u dolního osvětleného okraje 
• 5. ledna – setkání Měsíce a Neptunu na večerní obloze nad jihozápadem, nejblíž (0,8°) si budou v brzkých večerních hodinách; Neptun viditelný pouze v dalekohledu
• 9. ledna – setkání Měsíce a Uranu na večerním nebi nad jihovýchodem, nejblíž (3,8°) si budou v brzkých večerních hodinách; Uran viditelný pouze v dalekohledu
• 10. ledna – v brzkých ranních hodinách projde Měsíc okrajem otevřené hvězdokupy Plejády z Býka, úkaz skončí okolo 4:45 SEČ západem Měsíce za severozápadní obzor
• 10. ledna – Venuše v největší východní elongaci, asi 47° od Slunce
• 10. ledna – setkání dorůstajícího Měsíce a Jupitera na noční obloze, nejblíž (5°) si budou okolo půlnoci z 10. na 11. 1.; poblíž pozorovatelný i Aldebaran z Býka
• 12. ledna – Mars nejblíž Zemi v roce 2025, ve vzdálenosti 96,1 milionu kilometrů
• 13. ledna – setkání úplňkového Měsíce, Marsu a Polluxe z Blíženců na nočním nebi, Měsíc nejblíž Marsu (0,5°) 14. ledna v 5:30 SEČ 
• 16. ledna – Mars v opozici se Sluncem
• 16. ledna – ubývající Měsíc poblíž Regula ze Lva na nočním nebi, nejblíž (2°) si budou v okamžiku východu nad východní obzor okolo 19:30 SEČ 
• 19. ledna – setkání Venuše a Saturnu (2,3°) na večerní obloze nízko nad jihozápadem
• 21. ledna – Měsíc v první čtvrti poblíž Spicy z Panny na ranním nebi, nejblíž (0,8°) si budou okolo 4:30 SEČ
• 22. ledna – setkání Marsu a Polluxe z Blíženců (2,4°) na noční obloze
• 25. ledna – Měsíc poblíž Antara ze Štíra na ranním nebi nízko nad jihovýchodem, nejblíž (2,7°) si budou v okamžiku východu nad obzor ve 4:50 SEČ 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.