Noční obloha v květnu: Ve spárech Draka a „neviditelné“ zatmění Měsíce

Květnové nebe bude mít od brzkého soumraku až do pozdních nočních hodin nepřehlédnutelnou zářivou dominantu – večernici Venuši. V prvním květnovém týdnu ji na obloze zastihneme ještě v souhvězdí Býka, po zbytek měsíce pak v Rakovi. V polovině května bude zapadat dokonce až půl hodiny po půlnoci, přičemž její jasnost vystoupá na −4,3 mag a nadále zvolna poroste. 

O něco výš nad západním obzorem bude ovšem patrná i další jasná planeta, naoranžovělý Mars, který se v polovině měsíce přesune ze souhvězdí Blíženců do Raka. S Venuší si tedy půjdou naproti a ve dnech 22.–24. května doputuje do jejich blízkosti také dorůstající srpek Měsíce. Hezký pohled se naskytne především v pozdních večerních hodinách, jakmile nebe dokonale potemní a kromě zemského souputníka a zmíněné planetární dvojice se na něm objeví rovněž nápadné stálice Pollux a Castor z Blíženců. 

Další oběžnice viditelné pouhýma očima se nad horizont dostanou až v ranních hodinách: Jako první se nad jihovýchodem ukáže Saturn v souhvězdí Vodnáře, následovaný Jupiterem v Rybách. To už však bude obloha velmi světlá. Reálná šance spatřit Jupiter se tak naskytne teprve na sklonku května, nízko nad východem. 

Jak najít draka? 

Pokud se během květnových nocí podíváte přímo nad sebe do zenitu, budete moct nahlédnout do nebeských dálav střežených protáhlým Drakem. Nezáleží přitom na čase: Jde o tzv. cirkumpolární neboli obtočnové souhvězdí, tudíž se na obloze nachází nedaleko nebeského pólu a krouží kolem něj, aniž by se skrylo za obzor. Uvedené mimo jiné znamená, že máme Draka nad hlavou i ve dne.

Souhvězdí Draka na květnovém večerním nebi. (zdroj: Stellarium)

Jelikož zmíněné souhvězdí neoplývá jasnými stálicemi – nejnápadnější jsou hvězdy druhé velikosti v hlavě tvora – může jeho hledání zpočátku působit potíže. Zkuste proto nejdřív najít jasnou Vegu z Lyry a od ní se vydejte směrem k Velkému a Malému vozu. Nejprve narazíte na lichoběžníkovou hlavu Draka tvořenou čtyřmi hvězdami, za níž bude následovat esovitě zakřivené tělo. Dlouhý a téměř rovný ocas pak oblohu protíná přímo mezi Malým a Velkým vozem. 

Hvězda zenitu 

Nejjasnější stálice Draka nese označení gama Draconis či poe­tičtější Eltanin, což představuje zkomoleninu arabského „ar-Ras at-Tinnin“ – volně přeloženo „hlava draka“. Mezi astronomy ze slovutné Royal Observatory v Greenwichi však byla známá spíš jako Zenith star, jelikož při pohledu z Londýna prochází den co den takřka přímo přes zenit. Dané skutečnosti chtěli hvězdáři využít ke stanovení její vzdálenosti, nicméně na konci jejich snažení stál docela jiný výsledek, a sice zpřesnění rychlosti světla (viz Bradleyho experiment).

Máte-li po ruce jakýkoliv menší dalekohled, zkuste se s ním podívat také na další stálici v hlavě Draka, Ný Draconis neboli Kumu. Díky jasnosti okolo 4 mag ji zahlédnete i pouhýma očima, s přístrojem však zjistíte, že jde o dvojhvězdu tvořenou párem přibližně stejně jasných bílých složek. Na obloze mezi nimi zeje poměrně velká proluka 1′, ve vesmíru je potom dělí 1 900 astronomických jednotek. Jeden oběh kolem společného těžiště jim proto trvá zhruba 44 tisíc let.

Neviditelné zatmění

Večer 5. května se odehraje „neviditelné“ zatmění Měsíce: Z České republiky bude totiž pozorovatelná pouze velmi nenápadná polostínová fáze. Mimo to náš souputník v průběhu úkazu teprve vyjde – a to přibližně ve 20:30 SELČ nad jihovýchodem – přičemž už se bude zcela nořit do zemského polostínu. O pouhou hodinu později, ve 21:32, pak zatmění skončí.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Býka, 21. května v 9:09 SELČ vstupuje Slunce do znamení Blíženců.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná v první polovině noci vysoko nad západem
• Mars – viditelný v první polovině noci
• Jupiter – viditelný na sklonku května ráno nízko nad východem
• Saturn –  viditelný na ranním nebi nad východem
• Uran – nepozorovatelný
• Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v květnu 2023

• 1. května – setkání Venuše a Jupitera na ranní obloze velmi nízko nad východem, v úhlové vzdálenosti cca 0,3°; nedaleko pozorovatelný i Mars se Saturnem
• 2. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Merkuru na soumrakovém nebi nízko nad severozápadem, v úhlové vzdálenosti cca 2°; napravo dalekohledem viditelné Plejády z Býka
• 5. května – v noci nastává maximum meteorického roje Éta Akvarid
• 6. května – měsíční srpek poblíž Polluxe z Blíženců v první polovině noci
• 7. května – setkání Saturnu a planetky Vesta na ranní obloze nad jihovýchodem, v úhlové vzdálenosti cca 0,7°; planetka pozorovatelná pouze v dalekohledu
• 9. května – dorůstající Měsíc poblíž Regula ze Lva na nočním nebi
• 13. května – Měsíc poblíž Spicy z Panny na noční obloze
• 16. května – úplné zatmění Měsíce, z ČR ovšem viditelné jen jako částečné: začátek částečného zatmění ve 4:27 SELČ, konec úkazu se západem zčásti zatmělého Měsíce za obzor cca v 5:15
• 22. května – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem, v úhlové vzdálenosti cca 6°
• 25. května – seskupení úzkého měsíčního srpku, Jupitera a Marsu na ranním nebi nízko nad východem, na ploše o průměru cca 4°; nedaleko pozorovatelná i Venuše a Saturn
• 27. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze těsně nad východem, v úhlové vzdálenosti cca 1°
• 29. května – setkání Jupitera a Marsu na ranním nebi nízko nad východem, v úhlové vzdálenosti cca 0,6°; nedaleko pozorovatelná i Venuše a Saturn

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno