Neuvěřitelné zápasy o přežití: 270 dnů bez pomoci uprostřed oceánu
Rutinní vyjížďku mexických rybářů změnila bouře, která je zahnala na otevřený oceán. Na něm strávili téměř devět měsíců a urazili osm tisíc kilometrů
Na konci října roku 2005 se mexičtí rybáři Lucio Rendón, Salvador Ordóñez, Jesús Eduardo Vidaña a další dva jejich společníci vydali z mexického přístavu San Blas na lov žraloků. Osm a půl metrů dlouhý člun ze sklolaminátu měl sice motor, ovšem ten na silnou bouři, která loď zahnala daleko od plánované trasy, nestačil.
Muži neměli k dispozici rádio ani jiné spojení se světem, a zůstali tak vydáni na pospas silným východním větrům a rovníkovému proudu, který směřuje napříč Tichým oceánem od břehů Mexika k Filipínám.
Hlad a žízeň uprostřed oceánu
Na lodi brzy nastala nouze o jídlo. Nedobrovolní mořeplavci si proto vyrobili rybářské „pruty“ z kabelů a jiných součástek jinak nepotřebného motoru. Rovněž se snažili srazit racky létající kolem lodě nebo chytali mořské želvy tak, že se potápěli s provazem přivázaným kolem pasu.
Jedli všechno: maso, krev, vajíčka, a dokonce i kosti. Do prázdných kanystrů na benzin chytali dešťovou vodu. V průběhu prvního měsíce pršelo málo, ale pak už byly deště poměrně časté. „Jednou jsme neměli nic do úst plných patnáct dní,“ vzpomínal později jeden ze zachráněných, Jesús Vidaña. Prvního z pětice mužů zabilo strádání z plavby pravděpodobně v lednu, další skonal zhruba o čtyři týdny později. Jejich těla byla vydána moři.
Rybáři brzy usoudili, že pro ně bude snazší pokračovat dál na západ než se snažit probojovat zpět proti proudu a větrům k pobřeží Mexika, vyrobili si proto primitivní plachtu z dek. Zbylá trojice se střídala na místě v jejím stínu a během dlouhých devíti měsíců nuceného pobytu na palubě si Lucio, Salvador a Jesús nahlas četli z Bible. Překonali několik bouří, ale jak tvrdili, nikdy neztratili víru ve svou záchranu.
Devět měsíců uprostřed oceánu
Naděje trosečníků se začaly reálněji rýsovat, když ve výšce pravidelně pozorovali letadla směřující od západu. Devátého srpna 2006 je pak objevil na radaru kapitán tchajwanské rybářské lodi, který usoudil, že je signál příliš silný, než aby šlo například o hejno racků – na palubu je vyzvedli asi 300 kilometrů východně od Marshallových ostrovů.
Zachránění byli velmi hubení a hladoví, ale jinak v dobrém zdravotním stavu. Tchajwanští rybáři je ošetřili, poskytli jim jídlo a šaty a po dalších třinácti dnech je vysadili na Marshallových ostrovech. Zmocněnec mexické ambasády jim později zajistil přepravu letadlem domů. Houževnatí Mexičané nakonec přečkali na své lodi více než 270 dnů a překonali zhruba dvě třetiny Pacifiku – asi 8 800 kilometrů.
