Nepříjemný parazit by mohl posloužit jako inspirace pro nové léky proti bolesti

Ničivky z rodu Leishmania patří mezi obávané parazitické prvoci ze skupiny bičivek, blízce příbuzných trypanozomám, původcům spavé nemoci. Vyvolávají různé formy onemocnění zvaného leishmanióza, jehož nejzhoubnější formy končí bez včasného zásahu lékařů smrtí. Kožní forma onemocnění nebývá smrtelná, zanechává ale zohyzďující jizvy. Touto formou onemocní každoročně ve světě asi milion lidí.

K původcům kožní leishmaniózy patří i ničivka Leishmania mexicana, která je přenášená krevsajícím hmyzem. Infekce touto ničivkou vyvolává ošklivé vředy, které se velmi špatně hojí. Překvapivé ale je, že pro většinu nakažených nejsou tyto vředy téměř vůbec bolestivé. 

Proč vředy od ničivky nebolí?

Odborník na imunologii parazitických onemocnění Abhay Satoskar z Ohijské státní univerzity a jeho kolegové se na onemocnění způsobené ničivkou Leishmania mexicana zaměřili. Prozkoumali i širší souvislosti onemocnění a studovali také metabolické změny, k nimž při infekci touto ničivkou v těle dochází. 

Dřívější hypotézy předpokládaly, že ničivka nabourává aktivitu imunitních proteinů cytokinů, které hrají významnou roli v signalizování pocitu bolesti. Satoskarův tým ale vyloučil, že by cytokiny byly plně zodpovědné za pozorované „vypínání bolesti“ ničivkou. Místo toho identifikovali tři produkty metabolismu ve tkáni napadené ničivkou, které by mohly hrát významnou roli – puriny, kyselinu arachidonovou a látky vznikající přeměnami kanabinoidů. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil vědecký časopis iScience.

TIP: Řešení opiátové krize: Vědci jsou na stopě nové generace léků proti bolesti

Výzkum je teprve v počátcích. Pokud se ale vědcům povede dotáhnout ho do konce, mohl by přinést fascinující nové typy přípravků proti bolesti. Léčba odvozená od „triků“ ničivky by totiž nemusela působit v mozku, jako to dnes dělají opiáty, ale vypínala by bolest přímo v místě poranění či obtíží. Asi není nutné zdůrazňovat, jak přínosná by to byla změna pro léčbu bolesti.