Nenápadné umění: Kdy se do českých zemí dostaly papírové vystřihovánky?
Fenomén papírových vystřihovánek není jen záležitostí moderní doby, nejstarší známé výtvory pochází již z 15. století. První skutečné vystřihovánky se nicméně v Evropě začaly objevovat teprve o tři sta let později, k čemuž přispělo rozšíření technologie tisku a výroby papíru a následný nárůst počtu tiskáren...
Po knihách, svatých obrázcích, novinách, tiskopisech či obalech – tedy věcech, které se postupně staly předměty denní potřeby –, hledaly tiskárny nový artikl, jímž by oslovily kupující. V polovině 18. století jej objevily ve vystřihovánkách a posléze i v papírových modelech. Průkopnickými státy na evropském kontinentu byly z hlediska jejich produkce Německo a Francie. Odsud se pak výroba postupně rozšířila do dalších zemí včetně těch českých.
K zábavě i propagaci
Naše nejstarší dochovaná vystřihovánka pochází z konce 18. století. Jde o litograficky tištěný černobílý betlém od pražského tiskaře Jana Balzera. Od pražských vydavatelů pochází i několik dalších původních archů s betlémy z 19. století. Tiskly se černobíle, kolorovány byly až dodatečně.
Arch nazvaný „Brána na Karlově mostě v Praze” z dílny Nicholase Pellerina (1888). Jde o nejstarší model podle české předlohy. (foto: © Josef Kropáček)
Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století převládla v důsledku vyostřující se mezinárodní situace poptávka po vojenské tematice. Zvýšil se zájem o figurky vojáčků a vystřihovánky vojenské techniky. Podobně byly po vzniku republiky v roce 1918 vydávány série postaviček se sokoly, legionáři či husitskými bojovníky.
Neustala přitom ani výroba oblíbených oblékacích panenek, betlémů a dalších papírových modelů, z nichž nejznámější pocházely od pražského vydavatele J. F. Kotrby. Ten roku 1922 vytvořil velkolepé Pražské historické Kotrbovy archy modelovací. V témže roce publikoval také archy vztahující se k husitské revoluci, jež zachycují husity u Karlštejna, při vstupu do Prahy, u Rábí a u Sionu.
Třicátá léta se stala zlatým obdobím reklamních vystřihovánek. Firmy na prací prostředky, mýdla, cigaretové výrobky či potraviny se předháněly v tom, jak získat nové zákazníky a udržet si ty stávající. Dnes už jsou jména jako Otta Rakovník, Abadie, Schicht, Hellada, Kulík nebo Radion pozapomenuta, ale dochovaly se po nich kromě jiného listy s oblékacími panenkami, vojáčky čs. armády nebo s pohádkovými postavičkami. Vznikla rovněž celá řada reklamních betlémů, především od výrobců cikorkové kávy.
K nejčastěji konstruovaným českým modelům patří dva objekty: Prašná brána a Tatra 815 GTC, která vyrazila na expedici Tatra kolem světa roku 1987. (foto: © Josef Kropáček)
Následující válečné období a padesátá léta v Československu již byly na vystřihovánky chudší. K nejvýraznějším počinům vedle modelu vysoké hutní pece (Osveta) a secího stroje (Tvar) patřily pohyblivé vystřihovánky Vojtěcha Kubašty (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění) nebo figurky kališnického vojska a křižáckých rytířů, které vznikly v době uvedení filmové husitské trilogie Otakara Vávry.
TIP: Origami: Papírové umění země vycházejícího slunce
Počátkem šedesátých let se dostalo ke slovu Státní nakladatelství dětské knihy, které se až do svého přejmenování na Albatros v roce 1969 zaměřovalo na tradiční produkci vystřihovacích figurek a jednoduchých modelů aut, letadel či vlaků. Složitější výtvory domácích autorů se začaly častěji objevovat teprve po roce 1970, avšak skutečný rozmach tvorby papírových modelů nastal v polovině devadesátých let s nástupem počítačů a grafických programů. Vedle Albatrosu se vydáváním vystřihovánek zabývala nakladatelství Orbis, Panorama, z časopisů pak ABC, Sluníčko, Mateřídouška, Svět motorů a Pionýrská stezka.
Autoři článku se věnují historii vystřihovánek a papírových modelů, více na www.papirovaarcheologie.cz.
