Nejstarší civilizace světa (4): Záhada břichatého kopce Göbekli Tepe

Když se řekne nejstarší kamenné megality, mnohému z nás jako první na mysli vytane anglický Stonehenge. Pravdou však zůstává, že jeho nejstarší kamenný kruh byl vztyčen teprve v roce 2300 př. n. l., tedy v době, kdy již v celé řadě zemí kvetla poměrně rozvinutá městská kultura. Není tedy divu, že když archeologové představili světu jeho staršího tureckého kolegu – komplex Göbekli Tepe –, mnozí jeho stáří nechtěli věřit. Radiokarbonová metoda však jeho věk určila přesně. Vznikl již v době 9600 př. n. l. a je tak o víc než sedm tisíc let starší než jeho proslulý anglický příbuzný! 

Ačkoli naleziště objevil již roku 1963 americký archeolog Peter Benedict, nejvíce výkopových prací proběhlo až o tři dekády později pod taktovkou německého archeologa Klause Schmidta. Zmíněný badatel zasvětil „břichatému kopci“, jak zní překlad názvu z turečtiny, období od roku 1996 až do své smrti v roce 2014. Při odkrývání starobylého komplexu narazil na převratné skutečnosti, díky nimž se možná budou přepisovat učebnice. 

Býci i bezhlaví lidé 

Celé naleziště na jihovýchodě Turecka představuje velký, uměle vytvořený kopec. Megalitický komplex sestává z dvaceti kruhů a celkově pokrývá plochu o rozměrech asi 300 × 300 metrů. Badatelé dosud odkryli čtyři kruhy o průměru deset až třicet metrů, po jejichž obvodu dávní stavitelé zasadili dokonale opracované vápencové pilíře. Mají tvar písmene T a dosahují výšky  od tří do šesti metrů a hmotnosti od dvaceti do padesáti tun. Na rozdíl od Stonehenge jsou ovšem pilíře spojené souvislou kamennou stěnou a zřejmě byly kdysi i zastřešené. 

Stély zdobí řada basreliéfů znázorňujících zvířata, především býky, ale i ptáky a hmyz. Kameny v centrální části kruhů však zřejmě evokují lidské postavy, kterým ovšem chybí obličeje – pilíře končí rozšířením do tvaru písmene T. 

Neolit vzhůru nohama 

Nabízí se samozřejmě zásadní otázka – jak předkové dílo vůbec postavili? Nálezy naznačují, že stavba komplexu musela trvat dlouhá desetiletí a bylo k ní zapotřebí minimálně pět set lidí. Otazníkem zůstává, jaké nástroje dávní stavitelé použili k úpravě mohutných vápencových balvanů či k precizní tvorbě basreliéfů. Badatelé rovněž zatím nedokážou říci, jak pravěcí stavitelé mohutné pilíře vážící až 500 kg vztyčovali, ani proč je v 8. tisíciletí náhle zasypali a z neznámých důvodů místo opustili. 

Otazníky tím nekončí. Podobně jako v případě Stonehenge neznáme ani u jeho tureckého předchůdce účel stavby. Podle nálezů však zřejmě nešlo o trvale obydlené místo ani o pohřebiště. Spíše to vypadá, že se lidé na místo opakovaně vraceli. Možná tam přicházeli vykonávat obětní rituály, uctít bohy nebo poděkovat za úspěšný lov, což završili mohutnou hostinou. Svědčí o tom nálezy velkého množství kostí z divokých zvířat v okolí. 

Na mnohé otázky neznáme žádné odpovědi, jedno však víme jistě – Göbekli Tepe je zatím nejstarší lidskou stavbou, kterou jsme dokázali objevit.