Nejstarší civilizace světa (2): Tajemství měsíčního města Jericha

Jericho dnes podle mnohých expertů představuje zřejmě vůbec nejdéle kontinuálně osídlené město světa. Je však třeba dodat, že sídlo bylo za svou předlouhou historii srovnáno se zemí a znovu povstalo z popela minimálně dvacetkrát. Dávní stavitelé jej vybudovali na dnešním návrší Tel es-Sultan (Sultánův kopec), přičemž pozůstatky „prvního“ Jericha se datují už do období 9000 let př. n. l. Na troskách původního města pak vznikala nová a nová stejnojmenná sídla, až se vytvořil dnes 21 m vysoký umělý pahorek. 

Vůbec prvními obyvateli města byli příslušníci takzvané Natufské kultury, kteří zde vybudovali i první kamenné stavby. Přibližně v období 8350–7370 let př. n. l. už v místě existovala osada pokrývající plochu 40 000 m². Pyšnila se i kamenným opevněním, které dnes představuje vůbec nejstarší dochovanou městskou hradbu na světě. Jen pro srovnání – je o celé čtyři tisíce let starší než první egyptské pyramidy. Hradby z nepálených cihel čněly do výše čtyř metrů a zdobila je i kamenná věž. Právě ona představuje památku, která dodnes nedá archeologům i hledačům záhad spát. 

Nejstarší mrakodrap světa 

Věž v Jerichu ční do výše 8,5 m (dříve bývala zřejmě vyšší, ale časem se propadla) a pochází už z období 8000 let př. n. l. Je možné, jde o jednu z vůbec prvních věží v historii. Tento prehistorický „mrakodrap“ má kuželovitý tvar se základnou o průměru přibližně 9 metrů a v horní části se zužuje na 7 metrů. Stěny věže jsou tlusté 1,5 metru a na vrchol vede schodiště s celkem 22 schody, vyrobenými z plochých vápencových bloků. 

Hlavní otázkou pochopitelně zůstává, k čemu zvláštní stavba vlastně sloužila. Hypotéz se nabízí celá řada: Mohl to být  protipovodňový systém, rituální centrum nebo politický symbol společenské moci. Předpoklad, podle nějž se jedná o pohřební mohylu, badatelé zpochybnili, protože se v útrobách stavby nenašly žádné hroby. Až donedávna se také spekulovalo o možnosti, že se jednalo o obranné opevnění, jenže i tuhle teorii již vědci částečně vyvrátili: V době výstavby věže totiž k žádným invazím na toto místo nedocházelo. 

Ochránkyně před temnotou 

Zajímavou teorii nedávno předložili vědci z univerzity v Tel Avivu. Podle ní věž sloužila jako obří astronomické hodiny i symbol politické moci. Badatelé v místě pořídili počítačový model západu slunce v den letního slunovratu, který ukázal, že stín nedalekého kopce Quarantal v tento den dopadal nejprve přesně na věž a poté zahalil do tmy celé Jericho. 

„Myslíme si, že věž byla postavena nejen jako časomíra, ale také jako strážce před nebezpečím přítomným v temnotě představované posledními paprsky světla umírajícího slunce,“ shrnuli svoji hypotézu vědci Roy Liran a Ran Barkai z telavivské univerzity. Podle nich lidé, kteří věž postavili, žili na rozhraní mezi společností lovců a sběračů a zemědělci. Na rozdíl od svých předchůdců nemohli v případě nebezpečí či nejistoty místo opustit a právě věž je měla před silami temnot ochránit.

Slovy Rana Barkaiho „západ slunce byl a stále je považován lidmi za děsivý okamžik“ a právě kvůli zmíněnému strachu vyvinuli předkové ohromné úsilí k vybudování ochranné věže. Svoji roli mohla podle Barkaiho ovšem sehrát i manipulace ze strany elit. Dávní lovci-sběrači se těšili relativní nezávislosti, zatímco trvalé osídlení vyústilo v nutnost rozvrstvení společnosti a jejího řízení. Právě manipulace se strachem mohla elitám napomoci k ovládání běžných obyvatel.