Něco je ve vzduchu: Co způsobuje charakteristickou „vůni jara“?
K jaru neodmyslitelně patří charakteristická vůně podobná té, kterou cítíme po dešti a již mnozí vnímají jako příjemnou či romantickou. Skutečná podstata této vůně je ale mnohem méně poetická...
Prodlužující se dny, rostoucí teploty a první rašící pupeny náležejí mezi neklamné známky blížícího se jara. Patří k nim i charakteristická vůně podobná té, kterou cítíme po dešti a již mnozí vnímají jako příjemnou či romantickou. Nejde o náhodu: Obě totiž mají stejnou příčinu, kterou by ovšem uvedenými přívlastky nejspíš označil málokdo.
TIP: Vůně stránek: Proč nám knihy voní?
Mezi živočichy probouzející se po zimní pauze patří k nejaktivnějším drobní šestinožci chvostoskoci, žijící v půdě a živící se mimo jiné bakteriemi Streptomyces. Právě ty vylučují organickou sloučeninu geosmin s typickým zemitým pachem, jež chvostoskoky láká. Pro bakterii se jedná o rozmnožovací strategii, neboť po průchodu trávicím traktem miniaturního živočicha se její spory rozšiřují podobně, jako se semena rostlin šíří ptačím trusem. Podle evolučních biologů symbióza Streptomyces a chvostoskoků úspěšně funguje už 450 milionů let.
Chvostoskoci jsou kosmopolitní živočichové odolní vůči výkyvům podmínek prostředí. Žijí v půdě, humusu, v opadu, na povrchu půdy, někdy i na vodní hladině, na firnových polích či okrajích ledovců. (foto: Shutterstock)
