Nečekané souvislosti: Invazní krysy mění chování ryb na korálových útesech

Vztahy mezi organismy v prostředí mohou být z našeho pohledu nečekané a někdy až šokující. Platí to i pro pozoruhodný ekologický vztah mezi destruktivními invazními krysami a rybkami na korálových útesech, který objevili odborníci pod vedením Rachel Gunnové z britské Lancasterské univerzity. Své výsledky badatelé zveřejnili v časopisu Nature Ecology and Evolution.

Dopady krysí invaze

Ačkoliv to na první pohled může znít poněkud překvapivě, invazní krysy obecné (Rattus rattus) svou přítomností na korálových ostrůvcích, které jsou součástí Čagoských ostrovů v Indickém oceánu, mění teritoriální chování ryb pod hladinou.

Konkrétně jde o elegantní, asi deseticentimetrovou rybku jménem sapínek drahokamový (Plectroglyphidodon lacrymatus), která spásá řasové porosty na korálech. Badatelé zjistili, že sapínci, kteří jsou jinak dost agresivní a urputně brání svá malá teritoria s porosty řas, jsou u ostrovů plných krys jako vyměnění.

Krysy pochopitelně nepůsobí přímo na korálové rybky. Jde o ptačí trus – krysy totiž na malých ostrůvcích na mnoha místech světa brutálně likvidují místní populace mořských ptáků. Požírají jejich vajíčka a zabíjejí mláďata, někdy i dospělé ptáky. V důsledku toho na ostrůvcích s krysami skoro žádní ptáci nehnízdí a dramatický pokles početnosti ptáků na ostrůvcích způsobil, že tam vody padá mnohem méně ptačího trusu.

Křehká rovnováha

To znamená mnohem méně dusíku a dalších živin pro růst řas na korálech, takže řas je tam pak podstatně méně. Sapínci musejí mít větší teritoria, aby se vůbec uživili. Bránění větších teritorií je ale více namáhavé a sapínkům se nevyplatí vydávat tolik energie na jejich obranu.

TIP: Invaze krasavců: Proč jsou perutýni ohniví v oceánu tak úspěšní?

Zda a do jaké míry změny chování rybek ovlivní celý ekosystém vědci zatím netuší. Podle Rachel Gunnové to ale hrozí. Změny by tak v budoucnu mohly pocítit i některé druhy korálů a další druhy ryb, které tropické ostrůvky obývají. Podle doktorky Sally Keithové, hlavní lektorky mořské biologie na Lancasterské univerzitě a spoluautorky studie, představují změny v chování obvykle první reakci zvířat na změnu prostředí. Výzkum podle ní názorně ukazuje, že dopady takových změn lze pozorovat i napříč biomy – od pozemských vetřelců až po mořské ryby.