Nečekaná komplikace: Nanoplasty mohou narušovat působení antibiotik

Vědci se domnívají, že nepatrné kousky plastů, které se uvolňují ve stále větším množství z nejrůznějšího plastového odpadu, představují hrozbu pro lidské zdraví. Toto nebezpečí může nabývat různých podob. Jak prozradil nedávný výzkum evropského týmu, kousky nanoplastů se mohou vázat na molekuly antibiotik a sabotovat tím léčbu.

Lukas Kenner z rakouské Lékařské univerzity Vídeň a jeho spolupracovníci ve výzkumu použili pokročilé modely struktury běžných plastů, které tvoří částice nanoplastů, včetně polyethylenu, polypropylenu, polystyrenu a nylonu 6,6. Výsledky jejich experimentů nedávno zveřejnil vědecký časopis Nature.

Nanoplasty versus tetracyklin

Badatelé zkoumali navázání částic nanoplastů na molekuly běžného širokospektrálního antibiotika tetracyklinu. Ten se používá k léčbě mnoha rozmanitých infekcí od syfilis až po bakteriální infekce kůže nebo plic. Kenner a jeho kolegové zjistili, že se nanoplasty mohou vázat na molekulární úrovni s tetracyklinem, i velmi pevně, a mohou omezovat nebo i zcela blokovat schopnost lidského těla tetracyklin vstřebávat.

Kenner se domnívá, že když nanoplasty vytvářejí shluky nevstřebaných molekul antibiotik, mohou vytvářet perfektní živnou půdu pro bakterie, které se stávají rezistentními vůči dotyčnému antibiotiku. V takovém případě by nanoplasty vlastně otočily účinek antibiotik na hlavu. Namísto potlačování infekce by přispívaly k šíření rezistentních bakterií.

„Navázání molekul tetracyklinu bylo obzvláště silné v případě nylonu,“ popisuje Kenner. „Nylon je přitom jedním z hlavních zdrojů nanoplastů a mikroplastů v místnostech. Často se uvolňuje z textilu a dalších materiálů a proniká do těla při dýchání nebo i jinými cestami.“ Výsledky tohoto výzkumu jsou dalším z hlasů, které volají po co nejrychlejším řešení problému s nanoplasty a mikroplasty.