Nárazové pití v mládí může trvale poškodit mozek v pokročilejším věku
Nová studie vědců Pensylvánské univerzity naznačuje, že konzumace alkoholu ve formě nárazového pití v rané dospělosti, způsobuje trvalé změny v komunikaci neuronů v mozku, přičemž tyto změny přetrvávají po desítky let. Výsledkem může být zvýšené riziko vzniku Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Nárazové pití alkoholu je takové užívání alkoholu, při kterém člověk přijme 60 a více gramů čistého alkoholu při jedné příležitosti. Jde tedy o situaci, kdy během jednoho večera vypijete více alkoholických nápojů – například tři skleničky vína nebo tři dvanáctistupňová piva za sebou. Podle nového výzkumu amerických odborníků mají ale takové akce své následky, které se mohou projevit i po desítkách let.
Ředitelka Institutu neurověd Pensylvánské státní univerzity Nikki Crowleyová a její spolupracovníci díky experimentům na myších zjistili, že nárazové pití v mládí může vyvolat trvalé neurální změny, které připomínají situaci u lidí s demencí. Týká se to jak ženských, tak i mužských mozků.
„Díky dřívějšímu výzkumu jsme věděli, že nárazové pití bezprostředně ovlivňuje mozek,“ líčí Crowleyová. „Doposud jsme ale netušili, zda jde o trvalé změny v nervové tkáni, nebo jen o změny dočasné, které se časem zlepšují.“ S kolegy se proto rozhodli prozkoumat možné důsledky nárazového pití, které by se projevily v pozdějším životě, i když dotyčný člověk třeba úplně přestal na dlouhou dobu pít. Podrobnosti výzkumu zveřejnil odborný časopis Neurobiology of Aging.
Alkoholové večírky laboratorních myší
Pro svou studii vědci využili osmitýdenní laboratorní myši, kterým podávali etanol zředěný vodou v takovém režimu, který simuloval nárazové pití. Takto staré myši simulovaly lidské dvacátníky. Pak jim vědci etanol odepřeli na 9 až 12 měsíců, přičemž myši poté dosáhly věku, který odpovídá lidským čtyřicátníkům. Jak vysvětluje Crowleyová, myši jsou sice mnohem menší než my a žijí mnohem kratší dobu, ale jinak s námi sdílejí řadu podobností ve fyziologii, takže je na nich možné zrychleným způsobem modelovat lidské chování a vývoj v čase.
Účinky etanolu vědci akcelerovali podáváním ve tmě, kdy se snižuje vizuální stimulace a naopak se zvyšují jiné smyslové podněty, například chuť nebo efekt alkoholu. Podobně jako u lidí se i u myší ve tmě snižují zábrany a může se zvyšovat chuť k riskantnějšímu chování, včetně nadměrného pití.
Výsledky naznačují, že nárazové pití má i po dlouhé abstinenci dopady na neuronální rovnováhu. Pyramidální neurony, které fungují jako „plyn“ v mozku, a GABAergní neurony, které působí jako „brzda“, ztrácejí v důsledku nárazového pití rovnováhu. Tato dysregulace se podobá změnám pozorovaným u lidí s kognitivním úpadkem – demencí nebo Alzheimerovou chorobou. Změny navíc zůstávají v mozkových buňkách patrné i po dlouhé době. Například „plynové“ neurony vyžadují více stimulace, aby se aktivovaly.
„Zatímco některé změny na neuronech se během abstinence vrací k normálu, existuje několik dlouhodobých účinků nárazového pití, které v nějaké míře přetrvávají,“ shrnuje Nikki Crowleyová.
Navzdory negativním účinkům nárazového pití otevírá studie podle vědců cestu k léčbě poškozených neuronů. Jednou z možností je například využití proteinu somatostatinu k opravě dysregulace způsobené alkoholem.
