Náramek královny Hetepheres I. dokládá čilé obchodní styky mezi Starou říší a Řeckem
Analýza izotopů z dávného náramku odhalila původ stříbra, které používali vládcové prvních dynastií starověkého Egypta
Hetepheres I. byla vlivnou královnou 4. dynastie období Staré říše starověkého Egypta. Žila zhruba v době 2 600 let před naším letopočtem. Známe jí především jako matku slavného panovníka Chufua, který nechal vybudovat Velkou pyramidu v Gíze. Poblíž této pyramidy byl v šachtě s moderním označením G 7000X objeven velmi cenný pohřební nábytek a šperky této královny, její sarkofág byl ale zcela prázdný.
Jedním z nalezených šperků je i krásný náramek, na který se zaměřil mezinárodní výzkumný tým. Detailní analýzy ukázaly, že náramek obsahuje především měď, zlato a olovo, které doplňují (polo)drahokamy jako tyrkys, lapis lazuli a karneol. Některé části náramku ale obsahují i stopy stříbra.
Odkud pochází stříbro?
Přítomnost stříbra byla pro vědce do jisté míry překvapením. Karin Sowadaová z Macquarieho univerzity v Sydney a její spolupracovníci totiž věděli, že v době panování královny Hetepheres I. neměla Stará říše žádné vlastní zdroje stříbra. Badatelé proto provedli izotopové analýzy královnina náramku a s překvapením zjistili, že dotyčné stříbro odpovídá stříbrným rudám z řeckých Kyklad, souostroví, které se nachází severně od Kréty. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Journal of Archaeological Science: Reports.
Nahoře původní nalezený náramek královny Hetepheres I., dole jeho rekonstrukce. (foto: Museum of Fine Arts, Boston, CC BY-SA 4.0)
Pro archeology to je velmi významná informace. Znamená to, že Stará říše v době před téměř 5 tisíci let byla obchodně propojená s oblastí dnešního Řecka. V té době na Kykladech prosperovala takzvaná kykladská civilizace doby bronzové, která byla na svou dobu technologicky pokročilá a zabývala se mimo jiné i těžbou obsidiánu, zlata a také stříbra.
TIP: Nálezy z 3000 let starého vraku lodi Uluburun odhalují složitou obchodní síť
„Původ stříbra, používaného pro výrobu artefaktů ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, zůstával až doposud tajemstvím,“ vysvětluje Sowadaová. „Náš objev vůbec poprvé ukazuje možný rozsah obchodní sítě, kterou využíval Egypt za vlády dynastií Staré říše, tedy ve věku stavby velkých pyramid.“
