Nad severní Evropou byly nedávno k vidění vzácné perleťové oblaky

Obyvatelé zemí nacházejících se za severním polárním kruhem, včetně Islandu, Norska a Finska měli ve středu 25. ledna (2023) skvělou příležitost pozorovat vzácný a mimořádně efektní atmosférický jev. Vytvořil se tam větší počet polárních stratosférických oblaků (PSC), které jsou též známé jako perleťové oblaky. Ty jsou obvykle překrásně zdobené duhovými barvami a často připomínají spíše polární záři než mračna. Také si je lidé běžně s polárními zářemi pletou.

Perleťové oblaky vznikají proti běžným typům mraků extrémně vysoko. Objevují se ve stratosféře, ve výškách kolem 15-25 kilometrů. Například vláknité cirry, které náležejí k běžným mrakům „vysokého patra,“ typicky vznikají ve výškách 8-13 kilometrů.

Stratosféra s perletí

Pokud ale ve stratosféře výrazně klesne teplota a dostane se pod mínus 81 °C, molekuly vody v ovzduší se slepí do jemných ledových krystalků, které následně vytvoří zmíněná perleťová oblaka. Dochází k tomu především nad polárními oblastmi, kde teploty ve spodní části stratosféry bývají nejnižší.

TIP: Atlas mraků: Fascinující obrazy na obloze

Když skrze tyto krystalky září Slunce, rozptylují sluneční paprsky a vytvářejí dechberoucí efekt, který dal perleťovým oblakům jméno. Díky značné výšce, v níž se perleťové oblaky nacházejí, jsou jejich barvy patrné i ve chvílích, kdy z pohledu pozorovatele zapadne Slunce za obzor. Dokonce jsou v té době úplně nejjasnější.