Na periferii Mléčné dráhy se ve velkém rodí nové hvězdy
Webbův dalekohled detailně prozkoumal molekulární mračna na periferii Mléčné dráhy. Pozorování ukázalo, že zde probíhá překotná tvorba nových hvězd.
Japonská astronomka Natsuko Izumiová z Univerzity Gifu a japonské Národní astronomické observatoře se s kolegy zaměřila na vzdálenou periferii Mléčné dráhy. Prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové sledovali oblast označovanou jako extrémní vnější část galaxie (EOG), která je vzdálená více než 58 tisíc světelných let od centra Mléčné dráhy. Pro srovnání, Sluneční soustava je od galaktického centra vzdálená asi 26 tisíc světelných let a bývá považována za periferii Galaxie.
Porodnice na kraji Mléčné dráhy
Vědci se zaměřili na molekulární mračna Digel Cloud 1 a Digel Cloud 2, která se v dané oblasti nacházejí. Pozorování pomocí zařízení NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) odhalilo, že především v mračnu Digel Cloud 2 se extrémně rychle rodí nové hvězdy.
Prostředí EOG je jiné než jaké známe ze sousedství naší Sluneční soustavy; metalicita a hustota plynu, což jsou klíčové faktory pro zrod nejen hvězd, ale i planet a planetárních systémů, jsou zde výrazně nižší. Intenzivní tvorba hvězd proto vědce překvapila.
„O zmíněných molekulárních mračnech ve velké vzdálenosti od galaktického centra jsme již věděli. Nemohli jsme ale detailněji zkoumat jejich vlastnosti,“ vysvětluje Izumiová. „Díky Webbovu dalekohledu jsme získali úžasné snímky těchto mračen. Bouřlivá tvorba hvězd v této části Galaxie je do značné míry překvapující.“ Výsledky pozorování periferie Mléčné dráhy uveřejnil odborný časopis Astronomical Journal.
Pro Izumiovou šlo o úvodní seznamovací kolo a ráda by se na tuto vnější část Mléčné dráhy nyní více zaměřila. Vědkyně hodlá zjišťovat jaké hvězdy se zde vyskytují a prozkoumat případné protoplanetární disky u tamních mladých hvězd.
