Musíme si pomáhat: Šokující příklady zvířecí spolupráce
Koncepce symbiózy je v přírodě velmi dobře fungujícím vzorcem. Například lišejník je symbiotickým společenstvím houby a řasy nebo sinice. Také mezi zvířaty se zcela rozdílné druhy spojují, aby dosáhly cíle, jenž by pro ně byl jinak nedosažitelný
O neobvyklém vztahu krokodýlů a ptáků z čeledi kulíkovitých (Charadriidae) kolují mezi lidmi hotové legendy. Mnohokrát bylo pozorováno, jak mohutní plazi s extrémně silným čelistním stiskem ochotně otevírají tlamu a nechávají si od kulíků odstraňovat z dásní přisáté pijavice a vyzobávat zbytky jídla z mezizubních prostor, což udržuje jejich zuby i dásně v dobrém stavu. Oboustranná výhodnost je zde zřejmá – krokodýli jsou celkově zdravější a kulíci se zase dostanou k potravě, kterou by jinak na suché zemi těžko nalezli.
Ačkoliv někteří přírodovědci tento příklad zvířecí spolupráce zpochybňují (a zveřejněná videa označují za podvod), psal o něm již řecký dějepisec Hérodotos v období antiky.
Nečekaná trpělivost
Je zvláštní, že krokodýli, jejichž chování je jinak velmi přímočaré (ve stylu „zaútoč a sežer“) dokážou údajně dlouhé minuty nechat potenciální kořist poskakovat ve své tlamě. Pokud je toto chování skutečné, muselo se vyvíjet vzájemně u obou skupin po velmi dlouhou dobu. (foto: Shutterstock)
Krab s bodyguardem
Při volbách životní strategie jsou velmi vynalézaví někteří mořští krabi, například krab Gibbesův(Percnon gibbesi) z čeledi Plagusiidae, který si často přenáší svého osobního strážce na hřbetě nebo v klepetech. Úlohu bodyguarda sehrávají různé druhy mořských ježovek(třída Echinoidea), z nichž mnohé mají na povrchu těla pohyblivé a často jedovaté ostny. Právě ty drží nejen ježovce, ale také „jejímu“ krabovi, většinu potenciálních nepřátel od těla. Podobné chování bylo vícekrát pozorováno u krabů v Indonésii. Korýši tak potvrzují, že se někdy vyplatí mít nebezpečné přátele.
Krab navíc nemusí zůstat jen pod pasivní ochranou – jedovatou ježovku může dokonce použít jako útočnou zbraň při výpadu. Pro ježovku z tohoto spojení vyplývá možnost nechat se bez vlastní námahy přenášet na místa, kam by se sama nedostala.
Tisícovka druhů z mořského dna
Ježovky jsou starobylou skupinou bezobratlých živočichů z kmene ostnokožců. Nejstarší fosilie této skupiny pocházejí už ze starších prvohor (ordovik, asi před 450 miliony let). Při mořském dně dnes žije kolem 950 dosud popsaných druhů ježovek. (foto: Shutterstock)
Opeření pátrači člověka
O ptačí inteligenci se v poslední době mluví stále víc a jedním z jejích příkladů je i spolupráce ptáků ze skupiny medozvěstkovitých(Indicatoriidae) a člověka. Tito ptáci záměrně dovádějí domorodé Afričany ke včelím hnízdům, přičemž používají charakteristický pokřik. Když se lidští pátrači přiblíží k oboustranně kýženému cíli, ptáci pokřik mírně změní, čímž jim oznamují, že jsou již blízko. Pak už jen pták počká, až lidé zapálí oheň a kouřem zklidní včely, čímž omezí jejich agresivitu. Během 15 až 20 minut mohou sbírat med v relativním pohodlí.
Medozvěstkovití ptáci potom těží ze zbytků zanechaných na zemi lidmi. Těžko byste přitom našli lepší příklad oboustranně výhodné spolupráce mezi ptáky a savci.
Historie stará miliony let
Někteří antropologové se domnívají, že toto vzájemně výhodné spojení mezi člověkem a ptáky se táhne do velmi dávné minulosti. Mohlo se snad týkat už afrických populací člověka vzpřímeného (Homo erectus) v době před asi 1,9 milionu let. (foto: Shutterstock)
Hyena vlkovi vlkem
Některé příklady úzké spolupráce mezi živočichy jsou tak neuvěřitelné, že výrazně mění zažité představy tradiční zoologie a etologie (vědy o chování živočichů). Například o hyenách žíhaných(Hyaena hyaena) se obecně ví, že loví v uzavřených hyeních smečkách. Přesto v roce 2016 zoologové na jihu Izraele pozorovali hyeny lovící společně s vlky obecnými(Canis lupus). Jde o ukázku toho, jak se u inteligentních zvířat může chování proměňovat a přizpůsobovat okolnostem.
Vědci se domnívají, že hyeny využívají výborných loveckých schopností vlků, a ti zase těží ze skvělého čichu hyen i jejich silného čelistního stisku, díky němuž dokážou například odklápět víka popelnic nebo se dokonce dostat do zavřených konzerv. Pro smečky pohybující se v blízkosti lidských sídel je taková schopnost velmi výhodná.
Lovecké hyeny starého Egypta
Již ve starém Egyptě byly hyeny příležitostně chovány v zajetí pro účely lovu. Zkrocení a tréninku lze úspěšně dosáhnout spíše u mláďat, v některých případech jsou hyeny stejně krotké jako psi. Jejich přirozený pach se ale nedá odstranit žádnou koupelí. (foto: Shutterstock)
Očistí a varuje
Velmi dobré opeřené přátele mají ve zvířecím světě zebry a další afričtí kopytníci. Jsou jimi klubáci(rod Buphagus), kteří mají na hřbetě velkých býložravců prostřenou tabuli. Vyzobávají ze srsti klíšťata i jiné parazity, čímž pečují o zdravotní stav kopytníků a zbavují je dotěrných cizopasníků. Ptáci se zase snadno a s plným souhlasem svých hostitelů nasytí.
Zajímavé je, že oboustranně výhodná interakce nespočívá jen ve výše popsané spolupráci. Klubáci jsou totiž zároveň velice ostražití ptáci a slouží zebrám jako hlídači, kteří dokážou upozornit na blížícího se lva nebo jiného nebezpečného predátora. Pro zebru je tedy klubák zdravotníkem i bezpečnostním alarmem.
V současnosti jsou rozlišovány dva druhy klubáků, přičemž oba obývají subsaharskou Afriku. Podle biomolekulárních výzkumů však tato skupina vznikla spíše kdesi v jižní Asii. Klubáci jsou dokonce jakousi starobylou skupinou a lze na ně pohlížet jako na „žijící fosilie“. (foto: Shutterstock)