Mšice jako užitkový hmyz: Dojné krávy mravenců
Soužití mravenců a mšic probíhá na principu směnného obchodu. Mšice poskytují mravencům potravu a ti se na oplátku starají o jejich bezpečí
Mravenci mají slabost pro hmyz, který nestráví všechny cukry přijaté s potravou a vylučuje sladké výkaly čili medovici. Cukry tvoří až 95 % sušiny medovice a mravenci si ji v jakémsi směnném obchodu „kupují“ třeba od červců, ostnohřbetek a dokonce i od housenek motýlů modrásků a petrobarvců. K nejznámějším paktům tohoto typu, označovaným odborně jako trofobióza, patří bezesporu spojenectví mravenců a mšic.
Dobře ochočené dojnice
Mravenčí dělnice loudí u každé mšice jemnými dotyky tykadel a předních končetin a mšice odpoví na tuto výzvu vyloučením kapky výkalů. Během jediné hodiny je mšice schopná vyloučit hromadu „sladkého hnoje“, která je těžší než ona sama. Spolupracující druhy mravenců a mšic se navzájem přizpůsobily svým potřebám.
Mšice obvykle odstřikují výkaly daleko od sebe. Druhy, které jsou „dojeny“ mravenci, se ale tohoto zvyku zbavily a servírují mravencům medovici přímo pod nos. Některé druhy mšic dokonce předkládají kapku medovice mravenci na zvláštních štětinkách vyrůstajících ze zadečku. Pokud mravenec nabízené sousto z nějakého důvodu nepřijme, mšice kapku výkalů nasaje zpátky do střeva a je připravena servírovat medovici při další příležitosti.
Zuřivě střežený majetek
Mšice žijící v trofobióze s mravenci ztratily některé obranné mechanismy. Jejich tělo je například kryto slabší ochrannou vrstvou vosku. Mohou si to dovolit, protože o jejich bezpečí se starají mravenci. Zahánějí od mšic třeba dravé brouky nebo mouchy, které by do těla mšic rády nakladly vajíčka.
Mravenec Lasius neoniger se o jeden druh americké mšice z rodu Geoica stará tak, že nápadně připomíná zemědělce chovajícího dobytek. Mravenci si odnášejí na zimu vajíčka mšic do svého hnízda, ukládají je k vlastním vajíčkům a následně o ně pečují.
Pokračování: Mšice a jejich spolupracovníci: Výkonná genetická laboratoř
Když se na jaře vylíhnou v mraveništi mšice, mravenci je zanesou na kořeny rostlin, aby tam mohly sát sladké šťávy. Pokud rostlina uhyne, přestěhují mravenci mšice na jinou rostlinu. Když se mravenci stěhují na jinou lokalitu, berou mšice i jejich vajíčka s sebou. Stěhují je jako křehký porcelán a dávají pozor, aby nedošly žádné újmy. Za mšice se tito mravenci bijí se stejnou vervou jako za vlastní potomstvo.
