Mračna síry, uvolněné po dopadu meteoritu na konci křídy, přinesla globální katastrofu
Podle nové studie vědců sehrála na konci období křídy klíčovou roli ve změně klimatu síra, která se uvolnila při dopadu meteoritu.
Dopad meteoritu na konci křídy do oblasti dnešního Yucatánu měl za následek masové vymírání. Katastrofa mimo jiné ukončila vládu neptačích dinosaurů, následky ale pocítilo mnoho druhů živočichů, rostlin i jednobuněčných organismů.
Podle americko-britského vědeckého týmu sehrála klíčovou roli síra, která se uvolnila po dopadu meteoritu a dostala se do zemské atmosféry. Ohromující mračna sloučenin síry v podobě aerosolů podle vědců zastínila Slunce a prudce ochladila Zemi, zřejmě na celá desetiletí až staletí.
Smrtící kyselé lijáky
Extrémní množství síry v atmosféře ale nebylo podle vědců tím nejhorším – sloučeniny síry následně dopadly zpět na povrch planety v podobě kyselých dešťů. Podle badatelů bylo síry v těchto smrtících lijácích tolik, že to změnilo chemii pozemských oceánů až na desítky tisíc let. To je podstatně déle, než jsme si doposud mysleli. Právě záplava sirných látek zřejmě komplikovala a zdržovala obnovu ekosystémů po zkáze způsobené dopadem meteoritu, především pokud jde o oceány.
K objevu došlo úplnou náhodou. Vědci původně chtěli studovat geochemii dávných sedimentů z doby dopadu meteoritu, na lokalitě Brazos River v Texasu. Jejich analýzy ale odhalily „velmi neobvyklý signál“ izotopů síry.
Nejvěrohodnějším vysvětlením podle autorů studie je, že se do atmosféry dostala ohromná množství síry. Ta přitom z valné většiny pocházela z vápenců bohatých na síru, které se tehdy hojně vyskytovaly v oblasti dopadu meteoritu.
TIP: Nepředstavitelný náraz: Meteorit na konci křídy zřejmě prorazil zemskou kůru
Předchozí odhady sírových aerosolů vstupujících do zemské atmosféry po dopadu meteoritu se pohybují v rozmezí od 30 do 500 gigatun. Podle klimatických modelů by se tato síra změnila na sulfátové aerosoly, což by způsobilo ochlazení zemského povrchu o 2 až 8 stupňů Celsia na několik desítek let. Nové zjištění však naznačuje, že vzhledem k většímu objemu uvolněné síry, mohla být tehdejší změna klimatu podstatně dramatičtější.
„Pokud by meteorit dopadl někam jinam, kde by nebylo v horninách tolik síry, vymírání na konci křídy nemuselo být ani zdaleka tak dramatické,“ tvrdí James Witts z britské Univerzity v Bristolu. Dnešní svět by v takovém případě nejspíš vypadal úplně jinak.
