Monako: Malý stát velkých peněz
Maličká země na pobřeží Středozemního moře představuje vyhlášenou milionářskou destinaci, kde můžete potkat nejbohatší obyvatele planety nebo alespoň obdivovat jejich luxusní jachty. Základ monacké finanční úspěšnosti tvoří nízké daně a hazard
Vlajka s barvami rodu Grimaldiů se používá už od roku 1339 a jde o jednu z nejstarších národních standart. Podobá se vlajce Indonésie, která je ovšem delší, a polské vlajce, jež má zase bílou nahoře.
Monako je po Vatikánu druhým nejmenším samostatným státem světa. Rozlohou jej lze srovnat s velmi malou českou vesnicí, přičemž zároveň přitahuje bohaté rezidenty. A tak není divu, že jde o nejhustěji obydlenou zemi planety. Na kilometru čtverečním zde žije více než 18 tisíc lidí, což odpovídá zhruba 135násobku ve srovnání s Českou republikou.
Nevyhnutelné spojení s Francií
Monako je sice samostatným státem, ovšem po mnoha stránkách zůstává spjato se svým geografickým sousedem – Francií. Například státního ministra, který stojí v čele rady vlády a po knížeti je nejvyšším představitelem země, jmenuje monarcha z tříčlenného seznamu předkládaného francouzskou vládou. Do roku 2002 dokonce nebylo možné vybrat kandidáta jiné než francouzské národnosti. Současným státním ministrem se nicméně opět stal Francouz (a nikoliv Monačan).
Země galského kohouta rovněž zajišťuje obranu Monaka, jež nemá žádné námořnictvo ani vzdušné síly. Na druhou stranu disponuje velmi početným policejním aparátem (více než 500 policistů zhruba na 36 tisíc lidí) i malou vojenskou jednotkou, jejímž úkolem je ostraha knížecího paláce. Monako sice nevstoupilo do EU, přesto ho s ní pojí úzká vazba: od roku 1999 používá euro (dříve frank) a s Francií tvoří celní unii.
Nejdražší bydlení na světě
Ačkoliv je Monako malou zemí, jeho rozloha se občas mění: již několikrát se totiž rozšířila v důsledku zavážení částí pobřeží a zabírání mořského území. S mořem souvisí i jediný přírodní zdroj státu, ryby. Monako nemá ani žádné zemědělství – vše se dováží. Může si ovšem podobnou neproduktivní pozici dovolit: jeho ekonomiku totiž pohání bankovnictví, a výhodný daňový režim, který přitahuje boháče z celého světa.
Díky tomu vykazuje stát jedno z nejvyšších HDP na hlavu, a v některých letech se dokonce dostává na úplně první pozici. Nikde jinde nežije tolik milionářů a miliardářů na počet obyvatel jako právě tady. Monako má také nulovou nezaměstnanost a za prací sem navíc každý den přijíždí bezmála 50 tisíc lidí z Itálie a Francie. Několik let po sobě zde byly k mání i vůbec nejdražší nemovitosti na světě: v roce 2012 stál čtvereční metr obytné plochy asi 58 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,15 milionu korun.
Daňový ráj pod dozorem
Klíč k ekonomické úspěšnosti spočívá v pověsti daňového ráje. Ti, kdo mají v zemi trvalý pobyt, nemusejí platit daň z příjmu, což působí na mnohé lidi s vysokými příjmy jako magnet. Za svůj domov si proto Monako zvolili nejen obchodníci, ale například také hvězdy sportovního světa – zejména tenisté a piloti F1.
V očích mezinárodních finančních institucí ovšem stát tak pozitivní obraz nemá. Jeho daňová politika je už dlouho trnem v očích Francie, která monackou vládu dokonce obvinila, že na své půdě toleruje praní špinavých peněz. Knížectví zmíněné obvinění rozhodně popírá. Faktem však je, že jej Mezinárodní měnový fond v roce 2003 označil jako daňový ráj, načež ho Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zařadila na seznam nespolupracujících daňových rájů. A tam Monako zůstalo až do roku 2009.
Stručné dějiny
Prvními obyvateli oblasti dnešního Monaka se stali Ligurové. Současný název místa pochází z řečtiny, protože obyvatelé nedaleké kolonie fénických Řeků říkali Ligurům „Monoikos“, což znamená „jediný dům“. Šlo zřejmě o odkaz na jediný chrám v regionu, jenž byl zasvěcen Herkulovi. Město se proto už od 6. století jmenuje Monoikos.
Dlouhá vláda Grimaldiů
Vzestup rodu Grimaldiů, s jehož vládou souvisí velká část historie Monaka, započal v roce 1297. Tehdy Francesco Grimaldi ovládl monackou pevnost: znepřátelené italské frakci ji vyrval z rukou jen s malou armádou, přičemž se jeho muži přestrojili za františkánské mnichy. Během následujících staletí prosperovalo knížectví jako důležitý přístav a strategická základna pro různé evropské armády. Podle konvence šlechtických domů starého kontinentu pokračuje rod po mužské linii. Přísně vzato byl proto rod Grimaldiů dvakrát přerušen: poprvé roku 1731 a podruhé v roce 1949. Nastupující vládci však vždy znovu přijali jméno Grimaldi, jež se s vládnoucím rodem pojí dodnes.
Kasino jako základ úspěchu
Po Francouzské revoluci v roce 1789 bylo Monako připojeno k Francii a členové královské rodiny skončili ve vězení. V roce 1814, po Napoleonově abdikaci, se země opět osamostatnila, ale téměř okamžitě se stala protektorátem Sardinského království. V roce 1860 se opět dostala pod nadvládu Francie, načež o rok později získala po dlouhé době samostatnost výměnou za část svého teritoria – města Menton a Roquebrune. V roce 1863 nechal Karel III. zbudovat kasino, které z knížectví udělalo oblíbené výletní místo a později také ekonomicky silný státní útvar.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 36 500, podobně jako Gibraltar nebo Kroměříž; očekávaná doba dožití: 89,57 roku; věková struktura: 11,7 % dětí do 15 let, 28,7 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. starších 51,1 roku; městské obyv.: 100 %; etnické složení: monackou státní příslušnost má zhruba 8 000 lidí; národnostně převažují Francouzi (47 %), následují Monačané (Monegaskové, 16 %), Italové (16 %) a dále asi 125 národností; náboženství: katolíci 90 %, ostatní 10 %; jazyky: ofic. jazyk – francouzština (58 %), dále se používá angličtina a italština; gramotnost: 99 %.
Politika
Typ vlády: konstituční dědičná monarchie; samostatnost: od roku 1419 permanentně vládne rod Grimaldiů; hlava státu: kníže Albert II. převzal vládu 12. 7. 2005 po svém otci Rainierovi III., oficiálně byl korunován 19. 11. 2005; šéf vlády: Michel Roger (od 29. 3. 2010); volby: výkonnou moc má de facto šestičlenná rada vlády, v jejímž čele stojí státní ministr jmenovaný knížetem.
Ekonomika
HDP na hlavu: 85 500 USD (odhad z r. 2011), jeden z nejbohatších států světa společně s Katarem a Lichtenštejnskem (ČR – 26 300 USD); měna: od 1. 1. 1999 euro.
Geografie
Rozloha: asi 2 km²; hranice: s Francií (6 km); délka pobřeží: 4,1 km; charakter území: kopcovitý a skalnatý terén; podnebí: středomořské s mírnými vlhkými zimami a horkými suchými léty; min. noční / max. denní teploty (°C): leden–březen 8–9/16–18, duben–červen 10–15/20–25, červenec–září 18–17/29–27, říjen–prosinec 14–9/23–17; nejnižší a nejvyšší bod: Středozemní moře (0 m) / Mont Agel (140 m).