Měsíc byl vulkanicky aktivní mnohem déle, než jsme si doposud mysleli

Američtí astronauté a také sovětské sondy dopravili před padesáti lety na Zemi vzorky hornin z povrchu Měsíce. Jejich analýzy prozradily mnoho zajímavého o složení našeho souputníka, jeho vzniku i geologické historii. Vědci na základě těchto výzkumů odhadli, že jde o horniny, které vznikly při sopečných erupcích před více než 3 miliardami let. Na základě vzorků z misí Apollo a Luna vědci usuzovali, že Měsíc byl poslední 3 miliardy let v podstatě geologicky mrtvý.

V posledních letech jsme svědky renesance lunárního výzkumu. K Měsíci létají další sondy a čínské misi Čchang-e 5 se podařilo dopravit na Zemi nové vzorky – konkrétně 1,73 kg materiálu, z oblasti velkého vulkanického komplexu Mons Rümker. Podle nedávné studie odborníků čínské akademie věd jde o vyvřelé horniny, jejichž stáří je 2 miliardy let.

Soptění přesčas

Vše tak nasvědčuje tomu, že Měsíc byl vulkanicky aktivním minimálně o jednu miliardu let déle, než si vědci původně mysleli. Badatelé se domnívají, že vysvětlení spočívá v přítomnosti hornin s relativně nízkou teplotou tání. Působení váhy hornin mohlo vést ke vzniku magmatu a následně i k sopečným erupcím.

TIP: Lunotřesení: Náš Měsíc chladne, zmenšuje se a přitom se třese

„Jde o fascinující výsledky, které naznačují, že vulkanické horniny, jejichž vzorky získala mise Čchang-e 5, vznikly v pozdní fázi existence lunárního podpovrchového oceánu magmatu,“ říká vedoucí výzkumu Bin Su. „Zjistili jsme, že tyto horniny vznikly zhruba ve stejné hloubce, jako horniny dovezené astronauty programu Apollo, ale za teplot asi o 80 °C nižších. Z toho vyvozujeme, že plášť Měsíce od doby před 3 miliardami let do doby před 2 miliardami let velmi zvolna vychládal.“