Marihuana, tabák a alkohol: Jaké dopady má jejich užívání na nenarozené děti

Tabák, alkohol a marihuana patří k nejčastěji zneužívaným psychoaktivním látkám. Mezi uživateli nejsou pouze dospělé osoby, ale roste také podíl dětí a mladistvých. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi je česká mládež v pití alkoholických nápojů na 4. místě. Podle průzkumů WHO je situace v naší zemi alarmující – alkohol si pravidelně dopřává zhruba 30 % patnáctiletých a přibližně 17 % třináctiletých adolescentů. Nejvíce alkoholu pijí ve formě lihovin (45 %), za nimi následuje pivo (34 %) a třetí místo zaujímá víno (12 %).

Přitom právě pro vyvíjející se organismus jsou alkohol a další toxické látky výrazně nebezpečnější než pro dospělého. Ani tomu sice příliš neprospívají (a když, je to vždy „něco za něco“), jeho tělo však už dokončilo vývoj a tyto společností tolerované drogy zvládá přece jen lépe. Mladiství mají navíc daleko větší pravděpodobnost, že sklouznou do pasti závislosti, z níž není snadná cesta ven. I proto je prevenci užívání návykových látek u dětí věnována obzvláštní pozornost.

Specifickou kategorií jsou děti, které se teprve na tento svět chystají. Nemohou totiž ovlivnit, zda budou vystaveny drogám, přitom i jejich organismus návykové látky dramaticky ovlivňují. A přesto, že se o riziku s konzumací alkoholu či kouření v těhotenství hovoří již dlouho, některé nastávající maminky nevnímají své zlozvyky jako riziko a holdují jim i přes svůj požehnaný stav.

Obranný štít plodu

Plod chrání placenta, jejímž úkolem je zajištění kyslíku a výživy pro plod a odvod zplodin jeho metabolismu. Transport látek přes takzvanou placentární bariéru ovlivňuje velikost přenášené molekuly, její náboj a rozpustnost. Do jisté míry tak placenta slouží také jako určitý filtr, který však rozhodně není nachystaný na obranu před „hřešícím“ rodičem.

Za nejrozšířenější neduh těhotných žen se považuje kouření. V tabáku bylo identifikováno asi 4 000 látek, jež mají podíl na jeho škodlivém účinku na organismus. Mezi nimi také oxid uhelnatý a nikotin, oba se schopností placentární bariérou bez větších problémů projít. Prvně jmenovaný se po její překonání váže na fetální hemoglobin. Tato vazba dává vzniknout látce zvané karboxyhemoglobin, která má za následek snížení oxidační kapacity krve.

Účinky nikotinu po průchodu placentární bariérou se projevují na úrovni takzvané uteroplacentární cirkulace. Podle množství vykouřených cigaret a jimi způsobených placentárních změn se u plodu může vyskytnout hypoxie neboli nedostatečné zásobování kyslíkem, jež může přejít v chronickou formu. Dítě pak po narození vykazuje nízkou porodní hmotnost, případně se u něj může projevit intrauterinní růstová retardace (IUGR). Roste pomaleji, mohou se u něj projevit různé vady či náhlé úmrtí, ale i  dlouhodobé následky.

Rekreační drogy

Navzdory tomu, že jde o zelenou bylinu, není kouření marihuany o nic zdravější než tabák. Droga sice neobsahuje nikotin, oxidu uhelnatého však zapálením jointu vznikne dost a dost. Navíc má v sobě „tráva“ ještě další překvapení – její hlavní účinnou aktivní složkou je 9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD). I THC dokáže přecházet přes placentární bariéru a vstupovat tak do krevního oběhu plodu. V mozku se soustředí na receptor CB1R (kanabinoidní receptor typu 1), jenž je základním prvkem endokanabinoidního systému. Při chronické expozici látkám aktivujícím CB1R může docházet ke zpomalení růstu plodu nebo k dramatickým změnám během vývoje mozku.

Přes placentární bariéru volně prostupuje i alkohol, který na plod působí vyloženě toxicky. Po požití alkoholického nápoje je u matky i plodu totožná hladina této látky v séru. Koncentrace v plodové vodě narůstá pozvolněji, lze jej tak prokázat i v případě, kdy již matka vystřízlivěla a alkohol u ní není prokazatelný. Játra plodu totiž neumějí odbourávat alkohol takovou rychlostí jako játra matky.

Novorozenci vystavení alkoholu během svého vývoje v děloze mohou vykazovat poškození mozku a jiných orgánů, narušení vývoje centrální nervové soustavy (CNS), charakteristické obličejové rysy, kognitivní a behaviorální poruchy a v neposlední řadě také omezený růst. Na vyšetření magnetickou rezonancí jsou patrné abnormality v části mozku zvané corpus callosum, stejně tak i poškození bazálních ganglií (uplatňují se při vytváření a řízení pohybu a podílejí se na kognitivních funkcích) a asymetrie hippocampu (součást limbického systému, která hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci). Změny v CNS mohou vést k mentální retardaci či behaviorálním problémům, souhrnně označovaným jako fetální alkoholový syndrom (FAS). Neexistuje na něj žádná účinná léčba, vzniklé postižení doprovází dítě po celý jeho život.

Mozky pod palbou

Mozek člověka se vyvíjí přibližně do 25 let a po celou tuto dobu mohou mít návykové látky na proces vývoje vliv. Nikotin mění aktivitu mozkových buněk v částech mozku zodpovědných za pozornost, učení a paměť. Může také dojít ke zhoršení úzkostných stavů, podrážděnosti či impulzivity. Nikotin obsažený v tabáku může dlouhodobě ovlivnit schopnost rozhodovat se. Toxický účinek, jehož příčinou je pravidelné užívání marihuany, může u dětí a dospívajících působit na mozkovou tkáň, zejména na bílou a šedou hmotu mozkovou. Marihuana má také na svědomí neurokognitivní poruchy, tedy potíže s pozorností a pamětí.

TIP: Která droga je podle australských expertů nejškodlivější?

U alkoholu je vysoce nebezpečné tzv. pití v tazích. Při tomto způsobu byly zaznamenány změny ve struktuře mozku, např. objemově menší hippocampus. I občasné pití alkoholických nápojů však u mladší generace zvyšuje riziko onemocnění jater a nervového systému. U dětí také v důsledku holdování alkoholu dochází k výraznějšímu poškození a zániku mozkových buněk. Odborníci potvrzují, že poškození mozku způsobené konzumací alkoholu je nevratné.