Malawi: Horké srdce Afriky sužované chudobou a AIDS
Malawi se snaží překonat desítky let stagnace způsobené korupcí, populační explozí a důsledky AIDS, které postihují velkou část tamních obyvatel. Kvůli úplatkářství se však k jedné z nejchudších zemí světa otáčejí zády různé vládní i soukromé humanitární organizace
Vlajka nezávislého Malawi byla přijata v roce 1964. Vycházející slunce představuje úsvit naděje a svobody pro celou Afriku, protože se v té době mnoho zemí černého kontinentu osamostatnilo od evropských mocností.
Malawi si podle svého podnebí vysloužilo přezdívku „Horké srdce Afriky“ a horko po mnoho let panuje také v místní politice. Stát během půl století samostatné existence zažil diktaturu, vládu jedné strany i antikorupční snahy prezidenta Bingu wa Muthariky. Stejný muž ovšem zakoupením prezidentského vládního letounu v roce 2009 vyvolal širokou nedůvěru mezinárodní komunity v malawské vedení. Země pak přišla o některé zdroje zahraniční pomoci a dlouhodobě se potýkala i s nedostatkem pohonných hmot.
Zavřené penězovody
Už první prezident Malawi Hastings Banda se snažil navázat dobré vztahy se Západem. Zejména po zániku diktátorského systému jediné politické strany se na novou úroveň posunuly vztahy s USA. Mnoho malawských studentů se vzdělávalo na amerických školách a v africké zemi působily četné humanitární organizace Spojených států. Malawi bylo dlouhé roky cílem utečenců z jiných koutů černého kontinentu – především z Mosambiku a Rwandy. Zatěžovalo to sice místní ekonomiku, na druhou stranu však proud uprchlíků otevíral přívod peněz ze zahraničí.
Zlom nastal v roce 2011, kdy britský velvyslanec oficiálně kritizoval hospodaření prezidenta Muthariky. První muž Malawi jej nechal vyhostit, načež Velká Británie zastavila veškerou svou ekonomickou pomoc s poukazem na hospodářskou neschopnost tamní vlády a rozsáhlou korupci. Obdobné kroky pak podnikly i Spojené státy, jež zdůrazňovaly trvalé porušování lidských práv v zemi.
Největší brzdy Malawi
Korupce na vládní úrovni představuje jeden z hlavních problémů státu. Antikorupční úřad sice zřejmě celkem úspěšně odhaluje úplatkářství „v dolních patrech“, ale vyšší úředníci zůstávají vůči jeho činnosti imunní. Za velmi vážnou se považuje i korupce v řadách bezpečnostních sil.
Objektivní brzdou rozvoje Malawi se stalo také množství lidí nakažených virem HIV. Odhady hovoří bezmála o milionu dospělých, tedy asi 9 % práceschopné populace. Loni nemoc zabila přibližně 24 tisíc lidí a dalších 36 tisíc se nakazilo. V zemi žije přes půl milionu sirotků, jimž AIDS vzal rodiče. Přinejmenším 70 % nemocničních lůžek zaujímají právě pacienti s HIV.
Ničivé sucho
Malawi patří k nejchudším státům světa. Téměř 85 % obyvatel žije na venkově a živí se zemědělstvím, které tvoří páteř ekonomiky: Generuje víc než třetinu hrubého domácího produktu a 90 % exportních zisků, přičemž nejvýznamnější vývozní plodinou je tabák. Závislost na zemědělství však zemi vystavuje drtivým důsledkům v případě sucha.
A právě v letech 2015 a 2016 udeřilo na celou oblast extrémní sucho. Nedostatek srážek zbrzdil ekonomiku a přinesl dva roky zvýšené inflace. Letos a loni poskytlo mezinárodní společenství humanitární pomoc asi dvěma pětinám malawské populace. V posledních měsících se tamní hospodářství stabilizovalo a inflace klesá. Podle mnoha analytiků je přitom hlavním klíčem k prosperitě státu – vedle snížení vládní korupce – i schopnost kontrolovat populační růst.
Stručné dějiny
Před dvěma tisíci let žili v oblasti dnešního Malawi lovci a sběrači. Zhruba ve 4. století tam však přišli Bantuové, kteří už dokázali zpracovávat železo a cíleně hospodařit jako zemědělci.
Britský protektorát Ňasko
V 15. století vznikla jižně od jezera Ňasa (Malawi) říše Maravi a v následujících stoletích ovládala i části dnešního Zimbabwe a Mosambiku. Od 16. století obchodovala s Portugalci, jimž prodávala zejména otroky a slonovinu. V 18. století říše zanikla a na začátku 19. století do regionu pronikaly bojovné kmeny Yao a Ngoni.
Roku 1859 se k jezeru Ňasa dostal britský objevitel David Livingstone a v jeho stopách následovali misionáři i obchodníci. Britové si oblast pomalu podmaňovali: V roce 1891 zahrnuli většinu území Malawi do Britského středoafrického protektorátu a později ho přejmenovali na Ňasko. Během první světové války se o jeho dobytí neúspěšně pokusili Němci a za druhého světového konfliktu sloužilo 30 tisíc tamních obyvatel v britských vojenských sborech.
Přes 30 let prezidentem
V roce 1953 spojili Britové Severní Rhodesii (Zambii), Jižní Rhodesii (Zimbabwe) a Ňasko (Malawi) v polosuverénní stát nazvaný Federace Rhodesie a Ňaska – zřejmě aby utišili stále zřetelnější hlasy volající po úplné samostatnosti. O deset let později se však federace rozpadla a nezávislé Ňasko, přejmenované na Malawi, spatřilo světlo světa v červenci 1964.
Už od roku 1961 až do roku 1994 vedl zemi Hastings Banda. V roce 1971 se ovšem stal diktátorem v čele jediné vládnoucí strany a od moci ho odstavily až lidové vzpoury vyvolané katastrofálním suchem v roce 1992. Poté se na prezidentském postu vystřídali Bilki Muluzi, Bingu wa Mutharika a první žena v čele státu Joyce Bandaová.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: zhruba 19,2 milionu; očekávaná doba dožití: 61,2 roku; prům. počet dětí: 5,49 na ženu; věková struktura: 46,34 % dětí do 15 let, 2,69 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 16,5 roku; městské obyv.: 16,3 %; etnické složení: multietnický stát, jemuž dominuje národnostní skupina Chewa s 34,7 % obyv.; další etnika – Lomwe 19,1 %, Yao 13,4 %, Ngoni 11,8 %, Tumbuka 9,4 %, Sena 3,6 %, Tonga 1,8 %, Nyanja 1,1 % a Nkhonde 0,8 %; náboženství: protestantské křesťanské církve 26,9 %, katolíci 18,1 %, ostatní křesťané 41,9 %, muslimové 12,5 %, ostatní 0,1 %, bez vyznání 0,5 %; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina, velmi rozšířený je jazyk chichewa; obyv. pod hranicí chudoby: 50,7 %; gramotnost: 62,1 %.
Politika
Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 6. 7. 1964 (předtím britská kolonie); hlava státu: prezident Arthur Peter Mutharika, viceprezident Saulos Chilima (oba od 31. 5. 2014), prezident je také šéfem vlády; volby: prezident se volí v přímých volbách na pět let a může kandidovat podruhé; viceprezidenta i vládu jmenuje prezident.
Ekonomika
HDP na hlavu: 1 100 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD), jedna z nejchudších zemí světa; měna: malawská kwacha (MWK), 1 USD = cca 720 MWK, 1 CZK = asi 33 MWK.
Geografie
Rozloha: 118 484 km², tedy o něco méně než Řecko; hranice: 2 857 km (s Mosambikem, Zambií a Tanzanií); charakter území: úzká náhorní plošina se zvlněnými rovinami, okrouhlými kopci a horami; podnebí: subtropické, období dešťů od listopadu do května, po zbytek roku období sucha; min. noční / max. denní teploty (°C) v Lilongwe: leden–březen 16–17/26, duben–červen 9–15/23–26, červenec–září 8–14/23–28, říjen–prosinec 15–18/28–30; nejnižší a nejvyšší bod: průsečík řeky Shire a hranice s Mosambikem (37 m) / Sapitwa (3 002 m).