Magma se u islandského Grindavíku valilo bezprecedentní rychlostí
Výzkum islandských geologů ukázal, že pohyb magmatu umí být mimořádně rychlý. Za jedinou sekundu by naplnil tři 50metrové bazény.
Ještě počátkem loňského října zažívalo islandské město Grindavík na poloostrově Reykjanes vcelku běžnou geologickou aktivitu, odpovídají poměrům města, které stojí na lávovém poli, vyvřelém před asi 2 350 lety z kráteru Sundhnúkur. Pak ale došlo k intenzivní vulkanické aktivitě a v oblasti se začaly objevovat vulkanické trhliny. K nejnovější erupci došlo 8. února.
Podle geologů se v oblasti vytvořila masivní magmatická dajka – podzemní útvar tvořený žhavým magmatem. Jeho délku vědci odhadují na 15 kilometrů. Zasahuje pod město a ohrožuje i slavnou Modrou lagunu – geotermální minerální lázně pod širým nebem, které jsou významnou turistickou atrakcí Islandu.
Rekordní rychlost magmatu
Badatelé sledovali, jak magmatické těleso roste, a při seismických otřesech v listopadu 2023 odhadli, jakou rychlostí magma u Grindavíku proudí. Ukázalo se, že pohyb magmatu umí být mimořádně rychlý – Freysteinn Sigmundsson z Islandské univerzity spočítal, že magma u Grindavíku proudí rychlostí 7 500 krychlových metrů za sekundu.
Takovou rychlost proudění magmatu doposud nikde na světě odborníci nezaznamenali. Například při erupcích z roku 2021 se magma pohybovalo 30krát nižší rychlostí. Pokud by se stejnou rychlostí valila voda, naplnila by tři 50metrové bazény za jedinou sekundu. Výsledky výzkumu islandských geologů zveřejnil vědecký časopis Science.
Vědci se již od erupcí v prosinci 2023 domnívali, že se tentokrát u Grindavíku vytvořil opravdu veliký vulkanický systém a analýza pohybů magmatu potvrzuje, že šlo o správný odhad. Samotné město je až na výjimky evakuováno již od listopadu a nad jeho dalším osudem vyvstávají otazníky. Vulkanické trhliny v jeho okolí totiž ještě určitě neřekly poslední slovo.
