Magie úsměvů: Jak moc může být úsměv nakažlivý
Síla úsměvu se nedá popřít: Jde o rozhodující moment při navazování vztahů, při pracovním pohovoru i při tišení bolesti. A nedávný výzkum zjišťoval, do jaké míry může být úsměv nakažlivý
Psycholog Martin Dolejš se rozhodl experimentálně ověřit svou teorii o úsměvu. Dobrovolníci dostali za úkol ohodnotit padesát snímků tváří podle toho, jak jim připadají sympatické – přičemž jeho asistentka se na zúčastněné v průběhu testu buď usmívala, nebo nikoliv. Nešlo však o vědeckou pracovnici: Role se ve skutečnosti ujala herečka Lucie Čižinská a od badatelů dostala přesné instrukce. Výzkum sponzorovala společnost E.ON, aby zjistila, jak je důležité, zda se její zaměstnanci na pobočkách na klienty usmívají. Absence úsměvu totiž dokáže snadno „zmrazit“ i původně dobře naladěného zákazníka.
„I při velmi malé změně v mém přístupu hodnotil daný člověk snímky úplně jinak,“ líčí herečka. Pokud se na účastníky pokusu usmívala, vnímali dotyční předložené tváře až o 37 % pozitivněji. A jestliže měly šťastný výraz také zobrazené obličeje, zvýšilo se kladné hodnocení na 84 %.
Spontánní, či hraný?
Člověk dokáže rozpoznat úsměv až na vzdálenost devadesáti metrů a umí rozlišit přirozený od toho falešného. Instinktivně víme to, co potvrdily vědecké výzkumy: Zapojují-li se pouze mimické svaly kolem úst, je dobrá nálada jen předstíraná. Upřímný smích značí stažení svalů kolem očí. „Spontánní úsměv bývá symetrický, takže se svaly kolem úst stahují po obou stranách stejně. Ten předstíraný naopak většinou působí na jedné straně tváře výrazněji,“ vysvětluje psycholog.
Takovému hranému úsměvu se někdy říká „Pan Am“, podle někdejší letecké společnosti Pan American Airways, jejíž letušky musely při jednání s pasažéry povinně nasazovat usměvavou masku. Uvedená podmínka ostatně platí pro palubní personál letadel dodnes. „Očekává se to od vás po celou dobu letu. Nanejvýš když jste v ústraní, tak nemusíte,“ potvrzuje bývalá stevardka Tereza Fialová, která pět let pracovala pro prestižní aerolinky.
Veselý botox
Úsměv se do hledáčku vědců dostává poměrně často. První odborná publikace na dané téma vyšla již roku 1902 a od té doby se uskutečnil bezpočet experimentů. „Zjišťovalo se například, jak jsou na tom ženy s botoxem, které se nemohou mračit. A ukázalo se, že bývají v průměru šťastnější a spokojenější než kontrolní skupina, jež kosmetickou úpravu nepodstoupila,“ uvádí Dolejš.
TIP: Podle nového výzkumu ovlivňují injekce botoxu zpracování emocí mozkem
Úsměv je každopádně nakažlivý a při sledování něčeho veselého ve dvojici či ve větším počtu se budete smát několikanásobně častěji. Nakazit ovšem můžete i sami sebe: Podařilo se vědecky prokázat, že pocit štěstí vyvolává dokonce prosté zvednutí koutků při pohledu do zrcadla.