Lingvisté varují: Unikátní jazyková fosilie by mohla brzy zaniknout

Navzdory bouřlivým dějinám přežila na severu Turecka prastará varianta řečtiny, která se označuje jako trapezuntská pontská řečtina nebo také romeika. Pro lingvisty jde o nesmírně cennou „živou fosilii,“ která vznikla přímo ze starověké helénistické řečtiny. Kořeny tohoto jazyka sahají tisíce let do minulosti.

Romeika představuje relikt ze starověku a raného středověku, kdy řecké přístavy a kolonie prosperovaly kolem celého Černého moře. Dějiny se ale ubíraly jiným směrem. Poslední pozůstatek Byzance, Trapezuntské císařství na pobřeží Černého moře, kde žili pontští Řekové, dobyla roku 1461 Osmanská říše. Od té doby se v této oblasti šířil islám a turečtina. Na hůře přístupných místech provincie Trabzon ale mezi muslimskými komunitami přežívaly řecké vesnice, kde se mluvilo romeikou.

Jazyk z dávných časů

Jak uvádí Ioanna Sitaridouová z britské Univerzity v Cambridgi, lidé v těchto vesnicích přijali islám, což paradoxně přispělo k tomu, že se romeika zachovala do dnešní doby ve své velmi starobylé podobě. Řecky mluvící komunity, které si udržely křesťanství, byly totiž v 19. a 20. století vystaveny silnému vlivu moderní řečtiny. Romeika si tak uchovala řadu starobylých znaků.

„Romeika je sestrou, nikoliv dcerou moderní řečtiny,“ vysvětluje Sitaridouová, která studuje tento dávný jazyk již 16 let a doufá, že přispěje k jeho záchraně. Část této doby strávila badatelka přímo v provincii Trabzon, mezi rodilými mluvčími romeiky.

TIP: Islandštině hrozí vymření: Roboti a počítače ji moc nerozumějí

Romeikou dnes mluví pouze pár tisíc lidí ve vesnicích provincie Trabzon, přičemž většina z nich je starších 65 let a mezi mladými se najde jen málo těch, kteří jsou ochotni se tento pozoruhodný jazyk učit. V posledních letech je problémem především autoritářský režim prezidenta Erdogana, který se netají averzí vůči menšinovým jazykům. Romeika bohužel nemá mnoho zastání ani v Řecku, kde ji jazykoví puristé považují za „kontaminovanou“.