Letošní extrémně horké léto přepisuje loňské rekordy
Podle vědců bylo loňské léto na severní polokouli nejteplejším za poslední dva tisíce roků. Čerstvá data meteorologů ale naznačují, že letošní léto loňský rekord rychle přepíše.
Jakým způsobem badatelé k uvedeným závěrům došli, když máme záznamy o měření teplot k dispozici teprve od roku 1850? Informace čerpali z překvapivého zdroje v podobě letokruhů stromů. Soustředné kruhy viditelné v průřezu kmene prozrazují mnohem víc než jen stáří dané dřeviny. Vypovídají také leccos o podmínkách, které rostlina v příslušném roce zažila. Podrobnou analýzou vzorců v letokruzích tak mohou vědci rekonstruovat teplotní záznamy sahající stovky let do historie. A přesně to učinili výzkumníci z britské University of Cambridge a z německé Johannes Gutenberg-Universität Mainz.
O dva stupně tepleji
Pomocí rozsáhlého souboru dat z letokruhů sestavili vědci obraz letních měsíců na severní hemisféře za poslední dvě milénia. A ukázalo se, že i po započtení přirozených klimatických výkyvů v průběhu staletí bylo loňské léto nejteplejší od dob Římské říše.
Studie rovněž odhalila, že na severní polokouli již došlo k překročení limitu oteplení o 1,5 °C, který v roce 2015 stanovila Pařížská dohoda o změně klimatu. Porovnání raných teplotních údajů naměřených přístroji se souborem dat z letokruhů totiž ukázalo, že základní hranice považovaná za průměrnou teplotu z let 1850–1900 je oproti předpokladu o několik desetin stupně nižší. Loňské léto tedy překonalo teplotní průměr ve zmiňované druhé polovině 19. století o 2,07 °C.
Pokračující trend
Dostupná data z letokruhů rovněž naznačují, že většina chladnějších období za poslední dva tisíce let – včetně malé doby ledové v 6. století a počátkem 19. století – následovala po rozsáhlých sopečných erupcích bohatých na síru.
Naopak většinu teplejších období lze připsat klimatickému jevu El Niño neboli El Niño–Southern Oscillation (ENSO), který ovlivňuje počasí po celém světě v důsledku oslabení pasátů v Tichém oceánu a často vede k teplejším létům na severní polokouli. Poprvé jej zaznamenali rybáři v 17. století, ale z letokruhů stromů ho můžeme vysledovat mnohem dál do minulosti. Současné globální oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů navíc jeho projevy zesiluje, což znamená teplejší léta. V nastoleném trendu pokračuje klima i letos. Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 meteorologické služby Copernicus, zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
„V posledních třech měsících jsme zažili celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a následně i nejteplejší letní období od června do srpna,“ přibližuje zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Teplotní rekordy i jiné výkyvy počasí budou podle ní i pokračovat, pokud státy nepřijmou opatření ke snížení skleníkových plynů.
Průměrná globální teplota v období od začátku června do konce srpna byla o 0,69 stupně Celsia vyšší než průměrná teplota mezi roky 1991 a 2020, a překonala tak i loňský rekord.
„Co vidíme, není jen náhodný výkyv. Jde skutečně o disproporční důsledek, který vzniká dlouhodobým hromaděním skleníkových plynů v atmosféře,“ doplňuje ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.
