Letokruhy z doby ledové prozrazují dávnou sluneční megabouři
Analýza dřeva borovic, které rostly před 14 300 lety u řeky Drouzet ve francouzských Alpách, naznačuje dramatickou geomagnetickou bouři, zastiňující i slavnou Carringtonovu událost z roku 1859
Naše Slunce je letos poměrně bouřlivé. Zaznamenáváme více slunečních skvrn, slunečních erupcí i výronů koronální hmoty, než bylo obvyklé v posledních dvaceti letech. Jedenáctiletý sluneční cyklus míří ke svému maximu a v následujících letech tak můžeme čekat ještě silnější projevy naší hvězdy. Zároveň ale víme, že Slunce umí odpálit i mnohem silnější bouře, které mohou mít intenzivní důsledky na Zemi. Jedna z nejsilnějších – tzv. Carringtonova událost se odehrála v roce 1859, kdy docházelo k rozsáhlým poruchám na telegrafní síti a polární záře byla viditelná i na Kubě a na Havaji.
V dnešní době, která je velmi závislá na elektronice, by důsledky podobné bouře byly nejspíš mnohem horší. Vědci se proto snaží zjistit, jak časté podobné události vlastně jsou. Cenným zdrojem informací jsou pro nás v tomto směru letokruhy stromů – ze dřeva je totiž možné odečíst množství radioaktivního izotopu uhlíku-14, které se zvyšuje v důsledku bouřlivého slunečního počasí, když vysokoenergetické částice zasahují pozemskou atmosféru.
Bouře vepsané do letokruhů
Cécile Miramontová z francouzské Univerzity Aix-Marseille a její spolupracovníci prostudovali letokruhy 140 kusů borovice lesní, které byly nalezeny v březích řeky Drouzet ve francouzských Alpách. Pocházejí ze závěru doby ledové a jde o tzv. subfosilní materiál, u nějž neproběhla kompletní fosilizace, což vědcům podobný výzkum usnadnilo. Výsledky výzkumu francouzského týmu zveřejnil odborný časopis Philosophical Transactions of the Royal Society A.
TIP: Hrozba mateřské hvězdy: Jak vznikají sluneční superbouře?
Badatelé analyzovali jednotlivé letokruhy z tehdejší doby a narazili na náhlé a dramatické zvýšení obsahu uhlíku-14, které dokázali přesně přiřadit k letokruhu, vzniklého před 14 300 až 14 299 lety. Vzhledem k doprovodným anomáliím obsahu beryllia-10, dalšího radioizotopu, který vzniká kvůli záření ve vesmíru, se domnívají, že jde o stopu sluneční megabouře.
Podle francouzských vědců by mohlo jít o záznam vůbec nejsilnější podobné události za poslední tisíce let, která by intenzitu slavné Carringtonovy události převyšovala nejméně o řád.
