Létání jim nechybí: Proč se tučňáci vzdali pohybu ve vzduchu?
Létání by pro tučňáky bylo výhodné, a to zvláště ve chvíli, kdy musí ze svého hnízdiště dojít k moři, které je vzdálené třeba 50 km. Tato několikadenní pouť by se letem zkrátila na několik hodin. Proč tedy tučňáci vyměnili křídla za schopnost potápět se?
Na otázku, proč tučňáci ztratili před miliony let schopnost létat, odpovídá studie Kyla Elliotta a Roberta Ricklefse z roku 2013. Vědci se na otázku rozhodli odpovědět studiem ptáků, kteří disponují jak schopností létat, tak schopností potápět se. K tomuto účelu jim posloužil alkoun tlustozobý (Uria lomvia) a kormorán tichomořský (Phalacrocorax pelagicus). Na tělo 41 jedinců vědci připevnili zařízení měřící výdej energie při letu a podařilo se jim zaznamenat ptačí rekord: alkouni a kormoráni měli nejvyšší výdej energie, jaký byl kdy u ptáků naměřen.
Předci tučňáků, kteří zřejmě vypadali podobně jako alkouni, se v určitém okamžiku rozhodli tuto energii ušetřit a specializovat se na lov pod hladinou moře. Stavba jejich těla se tomuto způsobu života uzpůsobila do takové míry, že tučňáci přestali létat a jejich křídla se začala podobat ploutvím. Na rozdíl od alkounů nebo kormoránů překročili práh dělící létavé ptáky od nelétavých. V prostředí, v němž žili, měla tato změna více výhod než nevýhod a tučňáci z ní těží dodnes.
S letem tučňáků se pojí i jeden velmi populární hoax. „Dokument“ BBC v něm popisuje tučňáky kroužkové, kteří znovuobjevili létání a před krutými mrazy putují tisíce kilometrů do deštných pralesů Amazonie. Ve skutečnosti ale jde o dílo, které vzniklo v roce 2008 jako povedený aprílový žertík.
