Leibstandarte SS Adolf Hitler: Kdo byli nejvěrnější pretoriáni nacistického vůdce
Nejproslulejší jednotka Waffen-SS prošla komplikovaným vývojem. Zrodila se jako Hitlerova osobní stráž, avšak postupně sílila a od roku 1943 už sváděla krvavé boje na západě i východě coby elitní tanková divize
Kořeny Leibstandarte sahají do roku 1933, kdy se Adolf Hitler stal kancléřem a za účelem jeho ochrany se zformovala elitní stráž: SS-Stabswache Berlin. Zpočátku čítala 117 mužů, zanedlouho se přejmenovala na SS-Sonderkommando Berlin a doplnilo ji podpůrné a výcvikové SS-Sonderkommando Jüteborg a SS-Sonderkommando Zossen. Nakonec padlo rozhodnutí oddíly sloučit a výsledný útvar v síle jednoho pluku dostal název Leibstandarte SS Adolf Hitler (LSSAH).
Hitlerova elita
Leibstandarte se zapojila do čistek vnitřních odpůrců včetně noci dlouhých nožů (1934), nechyběla u anšlusu Rakouska ani okupace Československa. Z politické síly se postupně měnila na vojenský útvar a v září 1939 se již coby pluk se třemi prapory zúčastnila přepadu Polska. Následujícího roku se LSSAH dočkala motorizace i prvních obrněnců. Při západním tažení se zapojila do obklíčení Amsterdamu, ve Francii zasahovala proti Britům stahujícím se k Dunkerque. Na Balkáně se pluk vyznamenal obsazením strategických průsmyků.
Nejtěžší zkouškou se pro LSSAH (nyní o síle brigády) měla stát operace Barbarossa. Leibstandarte bojovala u Kyjeva i Rostova, v létě 1942 ji velení stáhlo domů a posílilo na motorizovanou divizi SS. Po krátké okupační službě v jižní Francii se v listopadu oficiálně stala divizí pancéřových granátníků a dostala nové tanky včetně obávaných tigerů.
Ztráty na východě
Na jaře a v létě 1943 utrpěla Leibstandarte u Charkova i Kurska těžké ztráty. Během spojeneckého vylodění na Sicílii poslal Hitler pretoriány do Itálie, kde je čekala transformace na 1. tankovou divizi SS Leibstandarte SS Adolf Hitler. Po návratu na východ začátkem roku 1944 jen o vlas unikla zničení v korsunské kapse a na jaře se přesunula k doplnění do Belgie. Po britsko-americké invazi v Normandii vedla Leibstandarte obranné boje a koncem roku 1944 zasáhla do poslední německé západní ofenzivy v Ardenách.
Osud tomu chtěl, že bojovala i v posledním útoku na východě, když se v březnu 1945 zúčastnila operace Jarní probuzení v Maďarsku. Konec války zastihl zbytky divize v Rakousku, kde se přeživší vzdali Američanům. Za šest válečných let LSSAH proslula bojovými kvalitami, avšak i zločiny. V Polsku její příslušníci pozabíjeli 50 civilistů a ve Francii zavraždili 80 britských zajatců. Za bitvy v Ardenách se Leibstandarte u Malméd zapojila do vraždy 70 amerických vojáků.
