Legenda v mlze: Žluté hory každoročně navštíví přes milion turistů

Žluté hory neboli Chuang-šan leží v monzunovém klimatickém pásmu čínské provincie An-chuej, zataženo je tam v průměru 200 dní z roku a kolem vrcholků neustále plynou oblaka s drobným mrholením. Pohoří proslulo botanickým bohatstvím: Vyskytují se v něm jak lokální, tak národní endemické rostliny, z nichž některé čelí celosvětovému ohrožení. Ve výšce do 1 100 metrů nad mořem lze procházet vlhkým pralesem, do 1 800 metrů se pak táhne listnatý les.

Cíl turistů i poutníků

Typické chuangšanské borovice, známé z orientálních krajinomaleb, se dokázaly specifickým podmínkám přizpůsobit, a přežívají tak i ve skalnatých svazích a značných nadmořských výškách. Pro svůj zvláštní tvar si výraznější exempláře vysloužily dokonce vlastní jména, jako Borovice vyprovázející hosty nebo Zdravící borovice. Ze zvířat se v horách pohybuje třeba levhart obláčkový a nad korunami létá čáp východní. Oba obecně ohrožené druhy se přitom nacházejí pod ochranou čínského státu.

Do Chuang-šanu směřují poutníci i turisté, kterých tam ročně zavítá přes milion. Na padesát kilometrů značených stezek je zavede k jezírkům, vodopádům i svatyním. Ti odvážnější a zdatnější se mohou pokusit zdolat Tchien-tu-feng alias Nejvyšší nebeský vrchol, k němuž stoupá 1 300 schodů s převýšením 310 metrů. A pokud v místě stráví noc, odmění je nezapomenutelný východ slunce.

Hory v umění

Svou magickou krásou lákají hory nejen turisty, ale také literáty a výtvarníky. Vrcholky čnící z oblaků podněcovaly fantazii básníků a malířů už od dob říše Tchang v 8. století. Z roku 747 pochází legenda o mystickém Žlutém císaři, který se na místo vypravil pro byliny, aby z nich připravil elixír nesmrtelnosti. A ve stejném roce dostalo pohoří svůj dnešní název.

TIP: V krajině z Avataru: Čínský Wu-ling-jüan je domovem vzácných velemloků

Pokroucené borovice i dramaticky tvarované skály, jež obtéká věčné moře mraků, ovlivnily v 16. století dokonce celou školu čínské krajinomalby zvanou šan šuej. Tradiční styl využívá štětec a inkoust a zaměřuje se na přírodní scenérie, v nichž vystupují do popředí hory, řeky i vodopády. O zvěčnění krás Chuang-šanu se ovšem pokoušejí také současní fotografové a spisovatelé.