Lamželezové bez publika: Kdo jsou největší siláci mezi zvířaty?
Profesionální vzpěrači zvedají činky těžké přes 260 kilogramů a borci nižších váhových kategorií dostanou nad hlavu až několikanásobek vlastní hmotnosti. Proti výkonům z říše zvířat je to ovšem úplně zanedbatelné
Koňská síla
Koně byli odedávna využíváni jako rychlý dopravní prostředek, ale také jako živý „přepravní mechanismus“. Ačkoliv běžného koně není vhodné zatěžovat více než 20 % jeho vlastní hmotnosti, speciálně vyšlechtěná velká a silná plemena (jako jsou shirský kůň nebo clydesdaleský kůň) zvládají tažení skutečně velmi těžkých nákladů. Byli a někde stále jsou využívání pro tahání kmenů pokácených stromů, těžkých kočárů apod. Tito koně mívají zadní nohy poněkud blíže u sebe, což jim zřejmě propůjčuje schopnost lépe vyvíjet tažnou sílu. Zhruba jednu tunu vážící kůň tak poměrně snadno utáhne i dvojnásobek své vlastní hmotnosti, tedy celé dvě tuny.
Fyzikální veličina horská síla (Horse Power, HP) je používána jako jednotka pro výkon motoru automobilů a motocyklů. Tato skutečnost vychází z pokusů skotského vynálezce a mechanika Jamese Watta, který v 18. století odhadoval koňskou sílu na základě pozorování tahu pivovarských koní. (foto: Shutterstock)
Největší siláci souše
Mezi největší siláky na suché zemi musíme započítat největší suchozemské tvory, tedy slony. Mnohem více v tomto směru známe schopnosti o trochu menšího (a zřejmě tedy i mírně slabšího) slona indického (Elephas maximus), který je již po staletí využíván při pralesních těžařských pracích. Slon dokáže utáhnout ještě podstatně těžší náklad než nejsilnější koně, snad až kolem devíti tun. Vděčí za to celkově mohutnější stavbě těla, nesrovnatelně robustnější kostře (a to i v relativním velikostním porovnání s jinými savci) a dalším anatomickým faktorům. Jen chobot slona indického je vybaven 150 000 snopci svalových vláken, které mu umožňují zvednout kmen o hmotnosti až kolem 300 kilogramů.
V porovnání se slonem africkým (Loxodonta africana) má jeho asijský protějšek slon indický (Elephas maximus) menší uši a pouze jeden „prstík“ (výběžek) na chobotu. Největší jedinec slona afrického, zastřelený roku 1974 v Angole, vážil asi 10,4 tuny, zatímco u slona indického byl rekordní jedinec, zastřelený o 50 let dříve v Ásámu, těžký zhruba 7 tun. (foto: Shutterstock)
Žádné slabé páry
Z dalších siláků mezi savci je potřeba zmínit medvědy grizzly (Ursus arctos), kteří údajně dokážou utáhnout těleso o hmotnosti 500 kilogramů, což odpovídá asi ⅘ jejich vlastní hmotnosti. Dokonce i poměrně malá mláďata této šelmy mají často větší sílu než dospělý muž. Dalším úctyhodným kouskem je schopnost tygra (Panthera tigris) vynést ulovenou kořist o hmotnosti až 550 kilogramů (dvojnásobek jeho vlastní hmotnosti) do třímetrové výšky. V poměru ke své velikosti je však jedním z nejsilnějších savců náš vývojový příbuzný, africký primát gorila (Gorilla gorilla). Velcí samci údajně dokážou manipulovat s břemenem o hmotnosti až 2 000 kilogramů, což odpovídá váze 25 dospělých osob!
Velké siláky bychom objevili i v ptačí říši. Například někteří zástupci jestřábovitých dravců (Accipitridae), jako jsou orli nebo harpyje, dokážou vcelku snadno zabít, uchvátit a ve vzduchu unést kořist snad až čtyřikrát překračující jejich vlastní hmotnost. Jiné údaje ovšem hovoří o tom, že jde pouze o ¾ jejich vlastní hmotnosti. (foto: Wikimedia Commons, Fir0002/Flagstaffotos, CC BY-NC)
Titěrní lamželezové
Mravenci patří k nejsilnějším živočichům v poměru ke své hmotnosti a velikosti. Je zcela běžné, že tito zástupci společenského blanokřídlého hmyzu přenášejí objekty asi 10–50× těžší, než jsou oni sami. Rekordmanem mezi mravenci je asijský druh mravenec krejčík (Oecophylla smaragdina). Jeden z mravenců tohoto druhu byl v roce 2010 pozorován biology v okamžiku, kdy ve svých čelistech držel závaží o hmotnosti 500 mg, což představovalo zhruba stonásobek jeho vlastní hmotnosti. To je podobné, jako kdyby člověk držel v zubech nad zemí nákladní automobil. Je ale samozřejmé, že mravenčí čelisti jsou v poměru k našim nesrovnatelně silnější a odolnější. Díky nim mohou tito malí pracovití zástupci hmyzu přenášet těžké náklady, počínaje vlastními vajíčky přes kusy vegetace až po zabitou kořist.
Mravenci krejčíci se vyskytují na rozsáhlém území jihovýchodní Asie, Filipín, Indonésie i severní Austrálie. Kolonie těchto mravenců mohou sestávat z několika oddělených hnízd na jediném stromě, přičemž počet jedinců v kolonii může dosáhnout půl milionu. (foto: Shutterstock)
Síla pro boje o samičky
Ani mravenec krejčík však není tím úplně největším silákem, pokud přepočítáme poměr hmotnosti taženého břemena na hmotnost těla. Absolutním přeborníkem je totiž brouk vruboun posvátný (Scarabeus) a jeho příbuzní. Tento černý baculatý brouček, známý svým zvykem válet před sebou kuličku trusu, dokáže za jedinou noc přepravit trus asi o 250násobku vlastní hmotnosti. A to ještě není všechno – samečci lejnožrouta druhu Onthophagus taurus dokážou utáhnout asi 1 141× víc, než kolik sami váží! To je podobný výkon, jako kdyby jeden průměrný člověk utáhl šest plně zatížených dvoupatrových londýnských autobusů. Klíčem k této síle je páření – samečci musí být dostatečně silní, aby dokázali bojovat o samičky s rivaly z vlastního druhu.
Dalšími broučími siláky jsou zástupci podčeledi nosorožíků (Dynastinae), kteří dokážou uzvednout až 850násobek vlastní hmotnosti. To odpovídá člověku, který by zvedl do vzduchu lokomotivu, velký tank nebo obřího sauropodního dinosaura. (foto: Shutterstock)
