Labyrinty kamenných poutníků: Rezervace Maštale ve Východních Čechách

V severských ságách se praví, že kameny jsou poutníci, kteří nedošli cíle. Z tohoto pohledu cesta kamenů, o nichž pojednává tento text, skončila ve Východních Čechách, v přírodní rezervaci Maštale. Rezervace byla vyhlášena roku 1993 na ploše 1083,6 hektarů a pískovcové a opukové skály zde vytvářejí bizarní skalní útvary. Můžete tady vidět kaňonovitá údolí, soutěsky a skalní bludiště, tunely, jeskyně i skalní převisy. Kamenné „poutníky“ bohatě zdobí kapraďorosty a mechorosty.

Hrady pískovcové a podzemní

Na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny, přesněji na pískovcové plošině mezi Budislaví, Jarošovem, Vranicemi a Prosečí, která je pokryta převážně kyselými dubovými bory, chudou bučinou a reliktními bory, můžete objevit poklad voštinových pískovců. Plošina je rozdělena čtyřmi údolími (V kvíčalnici, Voletínské údolí, údolí Vranického potoka a Karálky), jež jsou situována od jihu k severu a vzájemně oddělena hřbety Kozince, Chlumu a Borku. Celá klidová oblast nese název Budislavské skály.

TIP: Kameny ve vzácné rovnováze aneb Balvany na špičce

Ve zdejších vlhkých roklích dosud můžete běžně vidět mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), na sluncem zalitých skalách se ráda vyhřívá ještěrka obecná (Lacerta agilis) a stále vzácnější zmije obecná (Vipera berus). V tichých skalnatých roklích lze se štěstím potkat i jezevce lesního (Meles meles), který si v odlehlých místech buduje své podzemní hrady a ze vzácnějších ptáků můžete zastihnout ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). I místní flóra se pochopitelně má čím pochlubit. Jejím klenotem je zejména vzácná rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

Liščí a Myší díra i Pancířová loď

Výchozími body k nalezení „pískovcového pokladu“ jsou na jižním okraji oblasti obce Budislav a Borek a na severním cípu Vranice. Pokud vyrazíte na pohodlnou túru za skrytými přírodními poklady z Budislavi, povšimněte si na škole pamětní desky spisovatele Petra Jilemnického. Jestliže vyjdete od myslivny Na borku, určitě vaší pozornosti neunikne pamětní deska spisovatelky Terezy Novákové, která zde začala své národopisné studie a životem místních lidí se inspirovala pro první povídky (např. v knize Úlomky žuly).

Žlutě značená turistická stezka vás zavede uzoučkou Liščí dírou k bizarnímu skalnímu útvaru Pod deštníkem. Uprostřed Městských maštalí se tyčí impozantní skalní útvar – Hrad, který svému jménu dělá čest. Žlutá značka vás dál povede k červené značce ve Voletínském údolí, kde čeká další skalní bonbónek – Pancířová loď.

Mezi Voletínským údolím a údolím Vranického potoka narazíte na Myší díry – jde o atraktivní soustavu uzoučkých roklí a rozmanitých skalních útvarů.

Vařící studánka a stůl pro Žižku

Ve Voletínském údolí čekají kameníchtivého poutníka další skvosty. Mezi hřbítky Kozince a Chlumu u Voletínského potoka (který ústí do Vranického potoka) najdete skalní útvary U kostelíčka a Velrybu. Na levém břehu se můžete osvěžit vodou ze studánky Voletinka (asi 500 metrů za skálou U kostelíčka), jejíž voda se „bíle vaří“ – vyvěrá totiž z pískovce pod značným tlakem.

Nad levým břehem ve skále houbovitého tvaru lze objevit Purkmistrovu jeskyni, která ovšem není pravou jeskyní, neboť je tvořena skalními stěnami a shlukem balvanů. V bočním údolí – V kvíčalnici, kudy teče přítok Voletinského potoka, pak můžete zasednout za Panský stůl, jemuž se často říká i Žižkův stůl. V pískovcovém balvanu je zde vytesané sedátko.

Loupeživý rytíř, nebo filantrop?

Když budete pokračovat dál po červené turistické značce, dorazíte do pověstného skalního bludiště Toulovcových maštalí (kilometr od Vranic, 1,5 km od Boru u Skutče). Skalní labyrint je zahlouben do pískovcové plošiny a nevystupuje tedy nad okolní terén. Soustava uzoučkých roklí je centrálně rozvětvena a vytváří skryté skalní městečko. Můžete vstoupit do Kuchyně, projít Sklepem a protáhnout se uzoučkou chodbou Myší díry, za níž vás ohromí skalní útvar nazývaný Zvon.

Podivné jméno této lokality má původ v lidových pověstech. Podle nich zde měl v 15. století tajný úkryt údajně loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec z tvrze v Jarošově. Dnes už těžko zjistíme, zda byl Toulovec skutečně lapka. Písemné prameny však naznačují, že podporoval zřízení a provoz litomyšlského špitálu.

Bonus navíc

Jestliže vás apetit na skalní lahůdky pořád nepřešel, jistě si nenecháte ujít tři kilometry dlouhé skalnaté údolí Karálky. Za zmínku stojí například Mojžíšova studánka při toku potoka ve skále nad pravým břehem nebo Dudychova jeskyně umístěná jeden kilometr před Borem u Skutče. Opět jde o nepravou jeskyni, kterou v tomto případě tvoří skalní komín s vytesanými stupni. Asi o půl kilometru dál je Petrovna, nepřehlédnutelný pískovcový suk s pěkným výhledem do údolí.

Proti proudu času

Když se vám již poštěstilo navštívit tento zajímavý kraj, bylo by škoda vynechat tajemné Pivnice, kterým se také říká Žižkovy maštale. Jak vznikl název Pivnice se lze jen dohadovat. Chladná rokle, kam sluneční svit pronikne jen stěží, patrně připomínala sklep – pivnici. Žižkovy Maštale se místu říká díky pověsti, která tvrdí, že se zde svého času údajně skrývala husitská vojska v čele s hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova.

Východištěm k této fascinující lokalitě je maličká a půvabná osada Dolany, jen dva kilometry severovýchodně od Nových Hradů. Pivnice (na některých mapách značena jako Pivnická rokle) začíná půl kilometrů nad osadou. Cesta není značena, musíte postupovat proti toku potoka. Nenápadný potůček, razící si cestu mezi kameny, vás zavede do pískovcových kaňonů křídového stáří.

Miniatury amerických kaňonů

Pivnice je možno bez nadsázky považovat za nejdivočejší a nejkrásnější partie celé zdejší pískovcové oblasti. Dvě pivnické soutěsky vznikly vymíláním vodními toky od starších čtvrtohor, při úpatí tvoří kolmé skalní stěny, jinde žleby a průrvy – v nejužších partiích jen 60 cm široké. Prostě nádhera – za slunce i deště! Jde o nejkrásnější americké kaňony v kolibřím českém vydání. Skály jsou názornou učebnicí geologie – často je patrné nasedání pískovců na staré krystalické podloží, které je tvořeno žulou a rohovci. Při průstupu romantickými Pivnicemi je jistě namístě opatrnost, i když zvláště exponovaná místa jsou zabezpečena a zprůchodněna kovovými žebříky. Jsem přesvědčen, že i zpovykaný turista – „který už všechno viděl a všechno zná“, na návštěvu Pivnické rokle hned tak nezapomene.

V těsné blízkosti Pivnice se nachází rovněž zajímavá Střítežská rokle (od sebe je odděluje jen výrazné návrší zvané Kozinec). Rokle je dlouhá asi kilometr, nevede jí žádná stezka a je obtížně prostupná. Ale stojí za vynaloženou námahu…

Rokokový bonus

Jestliže máte čas a zatoužili jste se po zhlédnutí výtvarných kousků matky Přírody pokochat dílem lidských rukou, můžete z Karálek zamířit dál po červené značce do Nových Hradů. Naleznete tam perlu rokoka – zámek, který stavěl Jan Antonín Harbuval-Chamaré podle plánů Josefa Jägera. Zámek byl dokončen roku 1777 a často bývá nazýván „české Versailles“. Od května do září je otevřeno každý den včetně pondělí od 10.00 do 16.00 hod, v dubnu a říjnu ve stejnou dobu, ale pouze o víkendech a svátcích. Mimo sezónu je třeba se před návštěvou domluvit. Více viz www.nove-hrady.cz

Rady do batohu

Pro milovníky dalekých rozhledů byla v roce 2002 postavena na Jarošovském kopci (539 m n. m.) dvanáctimetrová Toulovcova rozhledna. Za jasných dnů je z ní možno dohlédnout až na Orlické hory a dokonce prý až na Krkonoše.

Popisovanými lokalitami vás bezpečně provede turistická mapa Vysokomýtsko a Skutečsko, kterou vydal Klub českých turistů (měřítko 1:50 000).