Kyslík kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je starší než Sluneční soustava
Kyslík na slavné kometě zřejmě pochází z prapůvodní mlhoviny před vznikem Sluneční soustavy
Když evropská meziplanetární sonda Rosetta přilétla ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a pustila se do práce, objevila v plynném obalu komety spoustu molekulárního kyslíku.
Odborníci si nejprve mysleli, že tento kyslík vzniká v procesech na povrchu komety. Domnívali se, že ionty s vysokými energiemi, které se pohybují v koma, mohou narážet do povrchu a uvolňovat přitom kyslík z molekul na povrchu komety.
Kyslík velmi starobylého původu
Podle nového výzkumu ale objevený kyslík pochází přímo z nitra komety. Kevin Heritier z Královské univerzity v Londýně a jeho spolupracovníci totiž zjistili, že kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je příliš kyslíku na to, aby se mohl uvolňovat díky energetický iontům, i když takový proces může fungovat a z menší části přispívat ke tvorbě molekulárního kyslíku.
TIP: Vysvětlení chemické záhady: Kde se vzal na kometě molekulární kyslík?
Kde se tedy vzal kyslík v koma komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Vědci tvrdí, že nejspíše jde o primordiální kyslík, který pochází z prapůvodní mlhoviny, z níž vzniklo Slunce a planety. Tento kyslík se pak v podobě malých zmrzlých zrnek dostal do hmoty těles, jako je zmíněná kometa.
