Rozdělený Kypr: Země na rozhraní mezi Evropou a Asií

Největší otázkou do budoucna tak zůstává spojení ostrova, který je od zmíněné turecké okupace v roce 1974 rozdělen na dvě poloviny.

Jednání o společné budoucnosti

Situace je pro místní obyvatele v mnoha ohledech schizofrenní, což se projevuje už v samotném členství ostrova v Unii. Pod evropskou administrativu, včetně všech práv a povinností, spadá jen jižní část s mezinárodně uznávanou vládou. Nicméně kyperští Turci, kteří dokážou doložit svoji příslušnost k jižní Kyperské republice, mají stejná práva jako všichni občané EU.

Velká šance na sjednocení se naskytla právě při vstupu Kypru do Evropské unie v roce 2004. Zatímco však kyperští Turci zmíněný záměr uvítali, většina místních Řeků jej zamítla. Naděje znovu ožily při jednáních tureckého vůdce Mehmeta Aliho Talata a komunistického prezidenta Kyperské republiky Demetrise Christofiase v roce 2008. Po vítězství nacionalistů na severu ovšem rozhovory na dva roky zcela utichly. Teprve v únoru 2014 se otázka sjednocení opět dostala na pořad dne a jednání stále probíhají.

Zobrazit na mapě Googlu

Oběť spojení s Řeckem

Po většinu své historie byl Kypr výhradně zemědělským státem. Po získání nezávislosti v roce 1960 se však přeorientoval a dnes stojí tamní ekonomika na službách – především finančních a turistických –, přičemž svou roli hraje i lehký průmysl. Kyperský sektor služeb představuje zdroj čtyř pětin HDP a zaměřuje se převážně na turistický ruch, trh s nemovitostmi a finančnictví. Nicméně právě finanční služby přivedly zemi do problémů. Když se v roce 2004 připojil Kypr k Unii, zařadil se mezi prosperující státy a v letech 2004–2008 jeho ekonomika rostla v průměru o 4 % ročně. Míra nezaměstnanosti se přitom udržovala na velmi nízkých 3 %.

Rozsáhlý bankovní sektor byl ovšem příliš úzce spjat s řeckým hospodářstvím a dvě z mamutích kyperských bank patřily mezi největší řecké věřitele. Ostrov postupně ztrácel mezinárodní kredit a nakonec přišel o přístup na světové finanční trhy. Mezi lety 2009 a 2013 spadla tamní ekonomika o 8,2 % a nedá se očekávat, že by se do černých čísel vrátila před rokem 2015. Nezaměstnanost zůstává nad úrovní 17 % a předpokládá se, že se vyšplhá až k 19 %. V červenci 2012 se stal Kypr pátou zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc Evropskou komisi, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond.

Skromné zdroje

Kyperská vláda se snažila najít východisko z nouze a hledala jiné finanční zdroje. V říjnu 2013 byly dokončeny předběžné odhady zásob uhlovodíkových ložisek v teritoriálních vodách země. Ukázalo se však, že jsou rezervy zemního plynu menší, než se očekávalo. Dodatečné průzkumné vrty přesto stále pokračují.

Bez fosilních paliv se snad Kypr do budoucna obejde. Mnohem podstatnější je ovšem zabezpečení dostatečných zásob pitné vody, což představuje velký problém posledních let. Mezi roky 2001 a 2004 se díky nadprůměrným srážkám podařilo navýšit dlouhodobé rezervy, ale vzrostla i spotřeba. Pak přišla sušší léta a zásoby se ztenčily. Na poměrně malém ostrově se nachází celkem 107 rezervoárů, které pojmou 330 milionů kubíků. Přehrady jsou hlavním vodním zdrojem, nicméně vláda výrazně investovala i do odsolovacích zařízení, jež upravují mořskou vodu. Velký důraz se klade rovněž na zodpovědné hospodaření s vodními zdroji.