Hlavní pás planetek se rozkládá mezi dráhami Marsu a Jupitera. Název evokuje oblast plnou balvanů a skalisek nejrůznějších velikostí, opak je však pravdou. Jedná se o řídce „osídlenou“ část Sluneční soustavy – metrové těleso se tam se stejně velkým či větším objektem srazí v průměru jednou za milion let! V hlavním pásu převažují malá tělesa, přičemž celková hmotnost všech těles odpovídá asi 4 % hmotnosti Měsíce. I kdyby se však veškeré tamní objekty spojily do jednoho, nemohla by vzniknout planeta zemského typu, jak se laici občas domnívají.
Polovinu hmotnosti pásu zahrnují čtyři největší tělesa – Ceres, Vesta, Pallas a Hygiea. Trpasličí planeta Ceres je z nich s průměrem bezmála 1 000 km zdaleka největší a v současnosti ji studuje sonda Dawn. Rozměry zbývajících tří objektů nepřesahují 600 km. Vestu průzkumník Dawn bedlivě zkoumal celý rok a poskytl nám o ní skutečně unikátní informace. Víme například, že jde o vnitřně diferencované těleso se strukturou, jaká se očekává u původních planetesimál, z nichž vznikly před miliardami let planety zemského typu.
