Letokruhy varují před oteplováním: Výběrové tloustnutí nejstarších stromů
Dobrá i špatná zpráva - podle vědců z University of Arizona se borovicím osinatým v určité nadmořské výšce daří mnohem lépe než kdy v minulosti. Bohužel to připisují zvyšující se teplotě
Vědci zkoumali borovice rostoucí blízko stromové hranice (která je určena poklesem výšky roztroušených stromů pod tři metry) a zjistili, že za období od roku 1951 do roku 2000 mají širší letokruhy než v předchozích 3 700 letech.
Rychlejší růst těchto nejstarších stromů světa je s největší pravděpodobností způsoben měnícími se teplotami, které v oblastech s vysokou nadmořskou výškou za uvedených padesát let znatelně stouply.
„Tyto změny jsme zaznamenali v několika lokalitách, včetně Skalistých hor“ říká Salzer a dodává, že v období několika tisíců let jde o unikátní jev a týká se pouze borovic vzdálených maximálně 150 m od stromové hranice. Výše položené stromy žádné zrychlení růstu nevykazují, protože rostou v chladnějších podmínkách, níže rostoucí dřeviny jsou zase ovlivňovány spíše vlhkostí než teplotou vzduchu.
TIP: Jeden jako druhý aneb Anglické lesy ztrácejí biodiverzitu
Borovice osinatá se vyskytuje na suchých horských svazích v západní části Spojených států amerických. Vědci odebrali pro výzkum vzorky ze stromů rostoucích v nadmořské výšce 3 300 m ve východní Kalifornii a Nevadě. Porovnali pak šířku letokruhů za jednotlivá půlstoletí počínaje rokem 2000 a konče rokem 2650 př. n. l. Když srovnali naměřené hodnoty s klimatickými daty, zjistili, že širší letokruhy odpovídají stoupajícím teplotám.
Podle spoluautora studie Malcolma Hughese přinese oteplující se klima ve vysoko položených oblastech velké změny i pro život v nížinách. Například v USA jsou horské oblasti hlavním zdrojem vody pro níže položená města a farmy. „Jestliže sníh roztaje dřív, voda se v horách neudrží a bude jí nedostatek,“ varuje Hughes.
Spolu se Salzerem chtějí výzkum rozšířit na další důležité lokality včetně San Francisco Peaks v Arizoně, aby zjistili, jak vážná je situace. Urychlení růstu borovic považují za další důkaz existence změn souvisejících s globálním oteplováním, podobně jako například rychlé tání ledovců vysoko nad mořem.
