Sedm couvajících sester: Křídové útesy Anglie se zmenšují
Na jihu Anglie mezi městy Seaford a Eastbourne můžete za každého počasí spatřit sedm sester. Tak jsou totiž pojmenovány sněhobílé křídové útesy na pobřeží Lamanšského průlivu.
Útvar se začal formovat pod mořskou hladinou před zhruba 130–60 miliony let. Výchozím materiálem pro dnešní křídový monolit byly vápenaté části drobných mořských řas a fragmenty mořských mušlí. Díky zvětrávání se v usazeninách mohly později zachytit rostliny a rozpad tohoto dodatečného organického materiálu po dobu zhruba 10 000 let vytvořil charakteristickou půdu známou pod označením rendzina.
Na rozdíl od jiných typů půd, u nichž lze snadno rozeznat jednotlivé vrstvy, je křídová rendzina tvořena pouze tenkou vrstvou černého humusu, který přechází ve světlejší hnědou půdu. Ta už obsahuje malé kousky křídy. Bílý křídový útes, jehož nejvyšší bod dnes ční 77 metrů nad mořskou hladinou, pak tvoří většinu celé masy. Důvodem tohoto uspořádání je nejen vysoká čistota křídy, která je z 98 % tvořena uhličitanem vápenatým, ale také nedostatek jílovitých materiálů, z nichž například v říčních údolích vzniká usazováním úrodná půda.
Útes Seven Sisters se čas od času objevuje v historických filmech jako „záskok“ za známé bílé útesy v Doveru, protože na rozdíl od nich se zde nevyskytuje přemíra moderních anachronismů. Mohli jste je spatřit například ve snímku Robin Hood: Král zbojníků a v závěrečné fázi filmu Pokání.
