Krasavci pro náročné pěstitele: Arilové kosatce všech barev
Kosatce jsou velice různorodá skupina rostlin – jak z hlediska morfologie, tak i ekologických nároků. Jejich pěstování je však poměrně složité, proto se s nimi v zahradách setkáme jen výjimečně. Občas je můžeme vidět na skalničkářských výstavách. Některé druhy se používají pro křížení s ostatními zahradními kosatci
Pro všechny kosatce je typický květ, který je tvořen třemi vnějšími okvětními lístky ohnutými obvykle dolů. Naproti tomu tři vnitřní okvětní lístky se většinou ohýbají nahoru. Rameno trojčetné čnělky je listovitě rozšířené a přitisknuté k vnějšímu okvětnímu lístku. V žlábku kryje tyčinku. Toto uspořádání má svůj praktický důvod: Hmyz při cestě do květu nadzvedne rameno čnělky, a z tyčinky se na něj vysype pyl. Při cestě do dalšího květu se otře o bliznu, která je na konci čnělky a pyl na ni přenese. Některé kosatce mají na vnějších okvětních lístcích kartáček chlupů, jenž umožňuje těžšímu hmyzu – včelám a čmelákům – lépe se na květu přichytit.
Mezi kosatce s kartáčky patří většina zahradních kosatců i mnoho druhů rostoucích ve volné přírodě. Jejich zvláštní skupinou jsou arilové kosatce, které jsou pojmenovány podle límcovitého výrůstku na semeni – arilu. Ten slouží jako masíčko pro mravence. Arilové kosatce se dále dělí na několik sekcí, obvykle se jedná o rostliny velice nápadné svými květy. Do střední a západní Evropy byly jako okrasné rostliny dováženy již v období renesance. Na snímku Iris latifolia. (foto: Wikimedia Commons, Emmanuel Douzery, CC BY-SA 4.0)
Iris paradoxa
Kosatec se zaškrcovaným oddenkem (tzv. podzemní stonek, zásobní část rostliny). Listy mají popelavý nádech a jsou mečovitě prohnuté. Stonek nese jeden nápadný elegantní květ, jehož vnější okvětní lístky jsou zakrnělé. Občas se pěstuje jako náročná skalnička. (foto: Wikimedia Commons, C. T. Johansson, CC BY-SA 3.0)
Sekce: Oncocyclus
Výška: 25 cm
Rozšíření: Armenie, Írán, východní Turecko
Ekologie: skalní stepi
Iris atropurpurea
Blízkovýchodní kosatce této sekce jsou vyšší, rostou v trsech a mají rovné listy. Květy většiny z nich jsou nápadně tmavé, fialovohnědé až černé. Nevětvený stonek nese jeden květ. (foto: Shutterstock)
Sekce: Oncocyclus
Rozšíření: Izrael
Ekologie: suché přímořské pláně
Status: kriticky ohrožený dle IUCN
Iris lineolata
Kosatec se zaškrcovaným oddenkem. Popelavé listy jsou mečovitě prohnuté, stonek nese jen jeden květ. Květy jsou zajímavé svým žilkováním. Občas se pěstuje jako náročná skalnička. (foto: Wikimedia Commons, Vahe Martirosyan, CC BY 2.0)
Sekce: Oncocyclus
Výška: 25 cm
Rozšíření: Zakavkazí, Írán, Ázerbájdžán
Ekologie: suché skalní stepi
Iris stolonifera
Mohutnější kosatec s nevětvenými stonky. Stonek je zakončen vějířkem obvykle se dvěma květy. Zaškrcovaný oddenek vytváří tenčí postranní stolony (podzemní výhonky). Pro nápadné květy se používá při šlechtění moderních kosatců. (foto: Shutterstock)
Sekce: Regelia
Výška: 60 cm
Rozšíření: Střední Asie
Ekologie: horské stepi
Iris arenaria (Kosatec písečný)
Drobný, žlutě kvetoucí kosatec. Oddenek je zaškrcovaný, v místě pupenu rozšířený, vytváří stolony. Krátký stonek nese dva až tři květy. Jde o jediný arilový kosatec, jenž roste i u nás, velmi vzácně se vyskytuje na Jižní Moravě. Podobné, blízce příbuzné druhy rostou na Sibiři (Iris flavissima, Iris humilis), jejich taxonomie však zatím není jasná. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 3.0)
Sekce: Psammiris
Výška: 10 cm
Rozšíření: střední Evropa
Ekologie: skalní stepi, písčiny
Status: silně ohrožený druh ČR
