Kosové ve světlech velkoměsta: Umělé osvětlení ptákům komplikuje námluvy

Řada živočichů byla člověkem vytlačena do posledních ostrůvků panenské přírody, kde živoří na pokraji vyhynutí. Mnohým tvorům ale soužití s lidmi svědčí. Přímo v ulicích měst nebo v jejich okolí můžete potkat překvapivě dlouhou a pestrou řadu zvířecích druhů. Zdaleka nejde jen o všudypřítomný hmyz nebo hlodavce.

Hluční městští přistěhovalci

Nad tím, že v městských parcích hnízdí původně lesní druhy ptáků, už se dnes ani nepozastavíme. Život v sousedství člověka však nemusí být pro opeřence vždycky idyla. Z mláďat amerického pěvce drozdce černohlavého (Dumetella carolinensis) se v městských a předměstských oblastech dožije dospělosti jen pětina. Plnou polovinu ztrát mezi mladými drozdci mají na svědomí domácí kočky.

Ptákům nesvědčí ani městský hluk. Slavíci obecní (Luscinia megarhynchos) z berlínských parků se snaží „překřičet“ hluk městské dopravy a v blízkosti rušných křižovatek zpívají výrazně hlasitěji než v poklidnějších městských zákoutích. Slavíkům na rušných místech se z hrdla dere „rachot“ o síle 95 decibelů. To je hluk srovnatelný s řevem motorové pily ze vzdálenosti jednoho metru a hygienické normy předepisují dělníkům pohybujícím se v prostředí s takovou úrovní hluku chrániče sluchu. Slavíci z tichých míst tlukou o plných 14 decibelů tišeji a hlukové normy tak nepřekračují.

Námluvy v jiném světle

Další aspekty působení městského prostředí odhalil nejnovější výzkum kosů černých (Turdus merula) z německých měst. Ukázalo se, že do života těchto ptáků významně zasahuje umělé osvětlení. V počáteční fázi výzkumu se zdálo, že svit pouličních lamp a dalších světelných zdrojů nemá pro kosy velký význam. Vědci připevnili na těla odchycených kosů detektory světla a nechali je s nimi celou noc poletovat. Když ráno ptákům detektory opět odebrali, zjistili, že kosi byli vystaveni světlu s velmi nízkou intenzitou zhruba 0,2 luxů. To je asi jedna třicetina intenzity světla běžné lampy pouličního osvětlení.

Kupodivu ani takto slabé osvětlení nezůstává bez následků. Ptačí organismus na něj reaguje překvapivě razantně. „Osvícení“ městští kosi zahajují přípravu na jarní námluvy asi o měsíc dříve než venkovští ptáci, kteří nejsou po nocích vystaveni prakticky žádným umělým zdrojům světla.

Kos pozná blížící se jaro podle zkracujících se nocí a přes den je tak vystaven stále vyšším dávkám slunečního záření. Slabý svit umělého městského nočního osvětlení stačí k navození iluze zkrácených nocí. Kosům se tak předběhne kalendář a jejich organismus se začne s předstihem připravovat na námluvy.

Škodí nebo prospívá?

Nelze vyloučit, že noční osvětlení dovoluje kosům prodloužit jejich denní aktivity. Mohou se delší dobu věnovat shánění potravy a v důsledku toho jsou pak na sklonku zimy v lepší fyzické kondici. To vše přispívá k časnějšímu nástupu aktivity samčích žláz, které přes zimu zůstávají v klidu a kos tak šetří energií. Jakmile mu ale tělesná kondice a délka dne signalizuje ústup zimy a zlepšení podmínek, probudí se reprodukční funkce ze zimního spánku. Jasně je to patrné v koncentraci samčího hormonu testosteronu v krvi kosů. Ta začíná u městských kosů s předstihem stoupat a ladí tak celý organismus k námluvám. Jedním z výrazných projevů takové přípravy je výměna peří. Kosi žijící v osvětlených městech na sklonku zimy pelichají podstatně dříve než venkovští kosi, kteří noci tráví potmě.

TIP: Tajemství komunikace zvířat: Řeč vůní a arzenál pachů

Zatím není jasné, jestli časnější aktivace pohlavních žláz a dřívější nástup námluv přináší městským kosům nějakou výhodu. Nelze vyloučit, že to na úspěšnost kosů při plození potomstva nemá významnější vliv. Ve hře je i možnost, že městští kosi na časnější námluvy doplácejí. Samci městských kosů mohou plodit více mláďat. Pokud se ale mladí kosi líhnou dříve a přijdou na svět, kdy pro ně ještě rodiče nedokážou poshánět dost kvalitní potravy, pak je jejich zdárný vývoj vážně ohrožen a v krajních přídech jim hrozí i smrt.