Kde se vzala zázračně úrodná půda v amazonských pralesích?
Na mnoha místech Amazonie se objevuje velmi úrodná tmavá půda, což je pro pralesní půdy nezvyklé. Tajemství této zázračné půdy se pokusili rozluštit odborníci z Massachusettského technologického institutu.
V příšeří amazonského pralesa bylo již před časem objeveno mnoho míst, kde se nalézá velmi tmavá a živinami bohatá, mimořádně úrodná půda. Říká se jí terra preta (podle portugalského výrazu pro „tmavou zemi“) a pro odborníky jde o malou záhadu.
Tropický prales sice na první pohled nesmírně oplývá životem a živinami, zdání ale klame. V pralese neustále probíhá agresivní rozklad biomasy. Jakmile se někde objeví volné živiny, ihned jsou zužitkovány. Na rozdíl od nám známých lesů mírného pásu jsou prakticky veškeré živiny pralesa obsažené v rostlinstvu a živočiších, pod nimiž se nalézá chudá půda téměř bez živin. Kde se tedy v tomto prostředí vzala tmavá a mimořádně úrodná půda? Většina odborníků se shoduje na tom, že úrodná terra preta souvisí s dávným lidským osídlením, jakým způsobem ale vznikla vůbec jasné není.
Zázračně úrodná půda v pralese
Záhadě amazonské úrodné půdy se v novém výzkumu podíval na kloub početný výzkumný tým, který vedl Taylor Perron z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT). Badatelé prozkoumali půdu dnešní vesnice Kuikuro II v oblasti horního toku brazilské řeky Xingu, a také půdu v místě dvou historických vesnic a čtyř archeologických nalezišť ve stejné oblasti. Osídlení v těchto místech sahá až 5 000 let do minulosti. V rámci výzkumu vědci sledovali i další lokality na jiných místech Amazonie.
Jak vyplývá z výsledků studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Science Advances, zázračně úrodnou tmavou pralesní půdu záměrně vytvořili dávní lidé a v její tvorbě neustále pokračují dnešní obyvatelé pralesa. Často dochází k tomu, že lidé odkládají odpad bohatý na organický materiál na dlouhodobé skládky, které po několika letech překopají, aby z nich vznikla úrodná půda, vhodná pro pěstování plodin náročnějších na živiny.
„Byli jsme svědky různých aktivit, jejichž cílem je obohacení půdy živinami,“ potvrzuje Perronův kolega a první autor studie Morgan Schmidt. „Dnešní obyvatelé Amazonie například pokrývají zemi popelem a uhlíky po spálení stromů.“
TIP: Tisíce lesních ostrovů: Jak nejstarší obyvatelé Amazonie změnili krajinu
Následné analýzy vědcům potvrdily, že tmavé půdy z dávných vesnic a archeologických lokalit mají stejné prostorové uspořádání a chemické složení jako tmavé půdy dnes osídlených vesnic. Badatelé proto dospěli k závěru, že lidé v Amazonii již tisíce let, v podstatě stále stejným způsobem, vytvářejí úrodné půdy, aby mohli v pralese pěstovat plodiny.
