Kolik souhvězdí dnes existuje a kolik jich zaniklo?

V roce 1928 přijala Mezinárodní astronomická unie rezoluci, v níž jednou provždy pevně definovala hranice hvězdných obrazců na nebi. Obloha se tak rozčlenila na 88 souhvězdí, a to beze zbytku. Učinila se tím přítrž do té doby nejasné parcelizaci, jež tu a tam vedla k nechtěným omylům. Zde si dovolme malou odbočku: Odborně definovaný pojem souhvězdí není totožný s myšleným obrazem připomínajícím postavu, dávnou příšeru či nějaký předmět, jak jej známe. V pravém slova smyslu jde totiž o ekvivalent katastrálního území určité obce v pozemních mapách, zatímco „laické“ souhvězdí by odpovídalo pouze budovám tvořícím zmíněnou obec. Stejně jako každý metr čtvereční plochy naší země patří do nějakého katastrálního území, spadá tedy i každý bod na obloze do nějakého souhvězdí.

TIP: Které souhvězdí je největší a které je naopak nejmenší?

V důsledku uvedené rezoluce však část dříve používaných souhvězdí škrtem pera zanikla. Dohromady jich v historii zmizely téměř tři desítky, ale některá zůstávají zakořeněna v názvech jiných objektů či jevů. Za všechny připomeňme meteorický roj Kvadrantid vrcholící na začátku ledna, jehož radiant se dnes nachází v souhvězdí Pastýře. Až do začátku 20. století se přitom v daném místě rozkládalo souhvězdí Zedního kvadrantu, nicméně ani v oficiálních databázích se již jméno roje nezměnilo.

Seznam souhvězdí podle abecedy: