Keltská stopa? Archeologové objevili v Belgii vzácný fragment římského dvanáctistěnu

Římské impérium – obrovská oblast sahající svého času od Atlantského oceánu k řece Eufrat a od Británie až k saharské poušti – dodnes udivuje svou rozlehlostí, organizovaností a vyspělými technologiemi. I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar. 

S pádem Římské říše bohužel došlo i ke ztrátě řady vědomostí, zkušeností a znalostí té doby. Evropa na dlouhou dobu upadla do doby temna, násilí a náboženského fanatismu. Po Římanech zůstaly jen archeologické vykopávky a historické záznamy. Řadě nálezů rozumíme, některé jsou pro nás ale naprostou záhadou.

Vlevo nedávno nalezený úlomek z belgické provincie Limburk, vpravo možná podoba kompletního dodekaedru. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)

Jedním z příkladů záhadných artefaktů dávných Římanů jsou dvanáctistěny, čili dodekaedry. Jde o malé objekty velké obvykle jen několik centimetrů, vyrobené ze slitiny mědi, které byly odlity do tvaru pravidelného dvanáctistěnu, s kruhovým otvorem v každé ze stěn a s kulovitými výčnělky v rozích. Pocházejí ze druhé poloviny římského císařství, tedy zhruba ze 2. až 4. století našeho letopočtu. 

Artefakty keltského původu?

Římské dodekaedry jsou nacházeny v zemích dnešní západní a střední Evropy, od Velké Británie až po Maďarsko. Nápadně to přitom odpovídá oblastem, kde žilo početné obyvatelstvo keltského původu. Doposud jich bylo objeveno okolo 120 kusů. Není to úplně málo, na druhou stranu to ale nejsou úplně běžné nálezy. Každopádně dnes nikdo netuší, k čemu přesně dodekaedry sloužily. Nejsou na nich žádné nápisy ani znaky a nenesou téměř žádné stopy opotřebení. Nezmiňuje se o nich žádný římský text ani nejsou znázorněné na žádném vyobrazení z té doby.

Ohledně účelu římských dodekaedrů pochopitelně existuje spousta teorií. Podle jedněch jde o nástroj, který mohl sloužit k určitým praktickým výpočtům, například v astronomii nebo zemědělství, testování kvality výrobků nebo třeba k pletení. Pak je ale zvláštní, na nich nejsou žádné znaky nebo alespoň značky. Podle dalších jde o objekty náboženského významu nebo třeba pomůcky pro věštění. Některé dodekaedry byly nalezeny v pokladech, což naznačuje, že si je majitelé cenili. Také by mohlo jít o součást zbraně, dětské hračky nebo mohly sloužit jako obyčejná dekorace.

Výbava na poslední pouť

Další střípkem do skládačky této archeologické záhady se stal nedávný nález úlomku dodekaedru z městečka Kortessem v belgické provincii Limburk, který se povedl archeologům z organizace Flanders Heritage Agency. Jde o malý kousek pěti- až šesticentimetrového dodekaedru a na úlomku jsou patrné stopy dřívějších oprav. 

TIP: Nevábný objev: V Anglii vykopali zkažená vejce z dob antického Říma

Badatelé se domnívají, že dotyčný dodekaedr mohl být rozlámán při nějakém magickém či náboženském rituálu. Vysvětlení jejich účelu by podle nich mohlo těsně souviset s tím, že se podstatná část dodekaderů našla v hrobech, jako součást pohřební výbavy. Mohly by navazovat na keltské náboženské tradice, protože se nikdy nenašly ve Středomoří nebo ve východní části římského impéria.