Kde hledat ve vesmíru život? Saturnovy měsíce Enceladus a Titan
Jestli bude lidstvo vůbec někdy připraveno pátrat po životě na jiných tělesech Sluneční soustavy, je nepochybně dobré vědět, kde se po něm poohlédnout. Zajímavě v tomto směru vypadají měsíce Saturnu
Podle současných znalostí patří mezi základní předpoklady pro vznik života voda. Tu lze nalézt na Marsu nebo třeba na Plutu. Velké zásobárny vody skýtají také velké měsíce Jupiteru – Europa, Ganymed a Kallisto. Také souputníci dalšího plynného obra – Saturnu – mají co nabídnout.
Enceladus: Vše, co život potřebuje
Také ledová kůra Enceladu ukrývá globální oceán. Na povrchu měsíce o průměru pouhých 504 km se podařilo objevit dlouhé praskliny, u nichž sonda Cassini pozorovala několik desítek výtrysků vodních par. A podle vědců může dno rezervoáru na Saturnově souputníkovi obsahovat útvary analogické hydrotermálním průduchům na Zemi, jež podporují rozmanitý život.
Pro mikroorganismy žijící v okolí sopouchů v pozemských oceánech představuje zdroj chemické energie vodík a podle badatelů se stejné zdroje vyskytují i na Enceladu. Odborníci se proto domnívají, že tamní hydrotermální průduchy mohou fungovat identicky jako na naší planetě a pohánět procesy, které vedou k produkci aminokyselin.
Lákavá možnost
Plynný vodík a důkazy probíhající hydrotermální aktivity tak otevírají přitažlivou možnost, že oceán pod ledovou kůrou měsíce skýtá prostředí vhodné pro život. Danou představu ještě podporuje zpráva NASA, podle níž se v datech Cassini podařilo odhalit složité organické sloučeniny. Sonda několikrát prolétla gejzíry vodní páry a ledových krystalků, přičemž zkoumala drahocenné vzorky materiálu. Kromě vodní páry detekovala metan, oxid uhelnatý, uhličitý a jednoduché i složitější organické látky.
Právě metan může představovat znak života. V gejzírech tryskajících z povrchu Saturnova průvodce se rovněž podařilo identifikovat nové druhy organických sloučenin – součásti aminokyselin. Malý ledový měsíc tedy obsahuje vše, co život ke své existenci potřebuje: vodu, dusík, energii a organické látky.
Ledové tygří pruhy
Vědce zajímá i způsob, jakým se utvářejí pozoruhodné praskliny v ledové kůře Enceladu, tzv. tygří pruhy. Vysvětlení nabízí studie planetologa Maxe Rudolpha z University of California: Struktury vznikají vlivem změn teplot, k nimž na měsíci dochází v průběhu času s tím, jak se mění jeho oběžná dráha kolem Saturnu. Výzkum prasklin hraje velmi důležitou roli také z dalšího důvodu – mohou nám totiž posloužit při hledání případného života na Enceladu, aniž bychom se museli provrtávat skrz mocnou vrstvu ledu.
Titan: Pod oranžovou mlhou
Saturnův měsíc Titan má jako jediné těleso ve Sluneční soustavě kromě Země pevný povrch s jezery, a navíc oplývá hustou atmosférou s 1,5krát vyšším tlakem než na naší planetě. Tamní povrchová teplota dosahuje −180 °C, což představuje mimořádně nízkou hodnotu pro existenci kapalné vody. Jde však o příhodné prostředí pro výskyt kapalného metanu a etanu. Zmíněné organické látky se vypařují do atmosféry, kde kondenzují, načež vypadávají v podobě deště a naplňují řeky, jezera i moře. Hustou oranžovou mlhu vytvářejí sazovité částice tholinu, které vznikají v důsledku štěpení atmosférického metanu ultrafialovým zářením Slunce.
V organických jezerech
Radarová pozorování naznačují, že se na měsíci vyskytují také kryovulkány, jež nechrlí lávu, ale vodu z podpovrchových zásob. I Titan totiž zřejmě ukrývá vodní oceán: Pravděpodobně se rozkládá mezi několika vrstvami pevného neproniknutelného ledu a v kapalném stavu ho udržuje rozpuštěný metan, který působí jako nemrznoucí směs.
Popsané prostředí by však bylo pro případný život velmi drsné. Vyvíjet by se mohl spíš v povrchových jezerech uhlovodíků, takže by měl zásadně odlišné chemické složení v porovnání s organismy na Zemi. I na naší planetě ovšem přežívá bakterie, jež dokáže fungovat pouze na bázi vody a uhlovodíku zvaného acetylen.
