K překonání hranice 8 miliard obyvatel Země zbývají již jen dny

Za kolébku současného lidstva lze považovat východní Afriku, kde se zhruba před 300 tisíci lety vyvinuli první lidé našeho druhu Homo sapiens. Od té doby počet lidí na planetě většinou roste, i když v některých nepříznivých obdobích docházelo i poklesu lidské populace. Odborníci odhadují, že zhruba v polovině letošního listopadu (2022) dojde k tomu, že počet lidí na Zemi poprvé přesáhne 8 miliard.

Velmi dlouhou dobu se lidé živili jako lovci a sběrači. Kvůli tomu měli jen málo dětí a ke své obživě potřebovali poměrně rozsáhlá území, asi 10 čtverečních kilometrů na osobu, jak uvádí Herve Le Bras z francouzského Institutu pro demografická studia pro AFP. Globální lidská populace sice postupně narůstala, ale s přestávkami a velmi pomalu.

Neolitický babyboom

K zásadnímu zlomu došlo až s neolitickou revolucí, která se odehrála současně na více místech světa, na konci nejmladší doby ledové, asi 10 tisíc let před naším letopočtem. Rozvoj zemědělství vedl k usedlému způsobu života a nabídl možnost skladovat potraviny ve velkém. V důsledku toho mohli mít lidé mnohem více dětí, což vedlo k prudkému nárůstu populací. Bylo to za nemalou cenu, včetně válek, utrpení, šíření smrtících nemocí a ohromující dětské úmrtnosti. Třetina dětí zemřela před prvními narozeninami a druhá třetina před 18. rokem. Současně ale probíhal i ohromný babyboom.

V době neolitické revoluce obývalo Zemi okolo 6 milionů lidí. V 1. století našeho letopočtu počet lidí vzrostl na 250 milionů. Od té doby lidí stále prudce přibývá, i když si velkou daň vybraly nemoci, především mor a neštovice, a také války. Počínaje 19. stoletím dochází k populační explozi, především díky rozvoji moderní medicíny industrializaci zemědělství, která zajistila značné množství potravin.

V roce 1800 obývala planetu asi 1 miliarda lidí. Za pouhých 222 let jsme se dostali na dnešních 8 miliard. K zatím poslední, i když ne tak výrazné revoluci v počtu lidí došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, kdy rozvoj léčby kardiovaskulárních onemocnění pomohl výrazně snížit úmrtnost mezi seniory.

Populační vrchol na dohled 

Podle dlouhodobé prognózy by velikost světová populace mohla začít kulminovat po roce 2050. OSN odhaduje, že zhruba ve třetině zemí by mělo do konce století dojít k snížení populace o 1 %, ve zbytku odborníci očekávají stagnaci nebo mírný růst. Populačním vrcholem by podle nedávné zprávy OSN měl být rok 2080, kdy bude na Zemi žít 10,4 miliardy lidí a na této úrovni se velikost populace udrží až do roku 2100.

TIP: Modrá planeta zamořená lidmi: Existuje hranice přelidněnosti Země?

Růst je podle dat OSN velmi nerovnoměrný – pouze osm zemí se na celosvětovém populačním růstu podílí více než polovinou – patří mezi ně Demokratická republika Kongo, Egypt, Etiopie, Indie, Nigérie, Pákistán, Filipíny a Tanzanie. Dřívější studie OSN ukázala, že do konce století bude Afrika jediným kontinentem, kde dojde k nárůstu počtu obyvatel, přičemž se očekává, že 13 z 20 největších městských oblastí na světě se bude nacházet právě zde.