Vypouštění těles do vesmíru znamená závod s gravitací. A cílem je buď nad ní zvítězit, nebo alespoň uhrát remízu. Jednotlivé režimy se od sebe liší kritickými rychlostmi, jež označujeme přívlastkem „kosmické“.
TIP: Co se stane, když raketa nedosáhne únikové rychlosti?
Představme si, že střílíme z děla na vysoké věži: Koule se dostane tím dál, čím rychleji ji vystřelíme. Nakonec ovšem gravitace převládne a koule dopadne na zem. Pokud jí ovšem udělíme rychlost 7,9 km/s, což odpovídá hranici remízy, usadí se na kruhové oběžné dráze – dosáhne první kosmické rychlosti. Při dalším urychlování výstřelu bude pronikat na protažené eliptické trajektorie, až při 11,2 km/s od Země zcela odletí. Jde totiž o druhou kosmickou rychlost a koule se bude pohybovat po neuzavřené parabole. Třetí kosmická rychlost jí pak umožní opustit Sluneční soustavu: V okolí Země se jedná o 42,1 km/s, ovšem při využití oběžné rychlosti naší planety stačí vyvinout „jen“ 16,7 km/s.
