Jindřich z Poděbrad: Králův syn a švagr krále
Král Jiří z Poděbrad po sobě zanechal čtyři syny. Tím nejznámějším se měl v Čechách stát třetí v řadě...
Jindřich zdědil po otci ctižádost a diplomatickou vychytralost, nechyběla mu však ani válečná zdatnost, kterou projevil akcemi na podporu svého bratra i v samostatných taženích. Po Viktorinově zajetí převzal jeho roli a až do otcovy smrti stál věrně po jeho boku.
Schopný politik
Jeho manželkou se stala Uršula Braniborská, dcera sousedního knížete z významného rodu Hohenzollernů. V roce 1462 pak i on společně s bratrem Hynkem obdržel z rukou císaře Fridricha III. titul říšského knížete. Jiří z Poděbrad ho krátce před svou smrtí v březnu 1471 určil za správce království, jímž se posléze také stal. Na rozdíl od svých bratrů byl však Jindřich Minstrberský více než věrným stoupencem svého budoucího krále Vladislava Jagellonského. Bylo pak do značné míry jeho dílem, že volební sněm v Kutné Hoře, pořádaný za účelem obsazení uprázdněného českého trůnu, nakonec odmítl Matyáše Korvína a přijal Vladislava.
Po rozdělení otcovských statků se do Jindřichových rukou dostaly Minstrberk, Kladsko a četná česká panství. Za své sídelní místo si vybral Kladsko a také on nakonec veřejně přestoupil na katolickou víru. Katolíkem byl jeho král, katoličtí byli koneckonců i jeho poddaní, a proto tento krok můžeme v první řadě považovat za pochopitelný politický tah, spíše než za vnitřní změnu náboženského přesvědčení.
Jeho Veličenstvo švagr
Třetí z Poděbradů vystupoval jako významný politik české scény. Když v roce 1485 vypukly v Praze bouře namířené proti králi Vladislavovi, výrazně se zasadil o jejich uklidnění. Sestra jeho manželky Barbora se dokonce stala Vladislavovou snoubenkou. Byl tedy se svým králem svázán více než pevně. Zapojil se i do politiky slezských knížat, jejichž nespokojenost s vládou Matyáše Korvína stále rostla. Ozbrojený odboj proti Matyášovi roku 1488 však nedopadl podle jeho očekávání, a tak se musel, naštěstí zatím jen dočasně, zříci svého Minstrberka. V roce 1495 vyměnil Jindřich rodové Poděbrady, které zdědil po bratru Hynkovi, za slezské olešnické knížectví. Poděbradové se tak stali téměř výlučně slezskou šlechtou. Zemřel v roce 1498.
